Pokud ustanou dešťové srážky, dá se očekávat konec letošní sklizně obilovin a řepky v Jihočeském kraji před začátkem školního roku. Počátkem posledního srpnového týdne zde zbývalo dosíct necelá tři procenta ploch osetých obilovinami. Stoprocentně sklizený mají jihočeští hospodáři ozimý ječmen a řepku olejnou. „U řepky máme hlášený průměrný výnos 3,23 tuny z hektaru, což je o třináct procent více než vloni. Tentýž meziroční nárůst monitorujeme u ozimé pšenice. Dvouprocentní navýšení úrody v přepočtu na hektar jsme zaznamenali u ozimého ječmene,“ podává žňové hlášení Hana Hricová, ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje. Dodává, že nadprůměrně teplé léto sice ušetřilo náklady na dosoušení, ale na druhé straně vedlo k zasychání nezralého zrna a z toho důvodu k nižší objemové hmotnosti úrody. S obilím se podle jejích slov většinou zatím neobchoduje, pouze s řepkou za předem nasmlouvané ceny. „Světový pokles cen obilovin je potěšující pro živočišnou výrobu. Chovatelé hospodářských zvířat očekávají pokles cen krmných směsí,“ uvádí očekávaný kladný přínos nižších farmářských cen u obilí Hricová.
Většina podniků má již zasetou a ošetřenou proti škůdcům řepku pro příští sklizeň a v tomto případě se těší z dešťové nadílky usnadňující její vzcházení. Po sklizni otav přijde kolem poloviny září na řadu sklizeň kukuřice. Této plodině chladné jaro a letní vedra příliš neprospěly.
Žně v Jihočeském kraji se blíží ke konci. Počátkem předposledního srpnového týdne byl sklizen veškerý ozimý ječmen. Pod „střechou“ se také nacházelo už 83 % ozimé pšenice a 98 % řepky olejné. Na polích zbývá sklidit 54 % ovsa.
Zemědělské družstvo Hosín ukončilo žně v půli srpna. Vysoké teploty se však negativně podepsaly na výnosech, potvrdil předseda družstva Jiří Severa. To říká i předseda ZOD Borovany Jindřich Kořínek: „Letos je opravdu neuvěřitelné sucho, u nás pořádně nezapršelo již dva měsíce. Prozatím nemáme vše sklizeno a teprve uvidíme, jaké budou výnosy a kvalita zrna.“
Zatímco na Borovansku trpí polní plodiny zejména suchem, v jiných lokalitách regionu byly poškozeny krupobitím. Zemědělci hospodařící na těžších půdách a v blízkosti vodních toků v Jihočeském kraji si zase stěžují na negativní dopady červnových záplav a povodní.
Přesto se dá očekávat minimálně průměrná úroda.
Ing. Pavla Hambergerová
Jihočeský kraj je známý pro svou hustou síť rybníků. Jejich největší soustava se nachází na Třeboňsku (většina jich je napájena řekou Lužnicí). Největší plochou se může pochlubit rybník Rožmberk (489 ha) a největším objemem vody Staňkovský rybník (6,6 mil. m³). Definice pojmu „rybník“ je jednoznačná: uměle vytvořené vodohospodářské dílo, které současně také plní funkci estetickou jako krajinotvorný prvek. Taková vodní plocha slouží i pro přirozenou retenci vody.
Řada Jihočechů se v několika posledních tropických dnech a týdnech vydala koupat. Velká většina z nich dala přednost přírodnímu zdroji před bazénem. Jaké bylo zděšení těch, kteří si vybrali právě rybník? I když se jihočeští rybáři snaží udržet rybníky čisté, s rostoucími teplotami roste také množství sinic. Prvotním účelem rybníka je chov ryb a vodního ptactva, proto by si lidé ke koupání měli vybírat jiné zdroje. Například řeky, jezera a přírodní koupaliště nabízejí lidem čistší vodu. Popřípadě jsou ke koupání vhodné rekreační rybníky v areálech kempů.
Ing. Pavla Hambergerová
Žně v Jihočeském kraji v druhém srpnovém týdnu spějí do druhé třetiny. Sklizený je zde téměř veškerý ozimý ječmen ze 16 tisíc hektarů osetých ploch. „Ze čtvrtiny máme doma ozimou pšenici a triticale. Oba druhy obilí s průměrným výnosem kolem pěti tun zrna z hektaru. Řepky olejné zbývá na jihočeských polích sklidit zhruba polovina,“ komentuje aktuální žňový stav Hana Hricová, ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje, která průběh sklizně v regionu monitoruje. Podle jejích slov je zatím potěšující kvalita ozimé řepky, ačkoliv průměrný výnos 2,9 tuny z hektaru je o desetinu nižší než vloni.
Sklizené obilí zemědělci zatím spíše skladují s očekáváním lepších cen pro zpeněžení. Extrémní horka po chladném jaru a „povodňovém“ červnu příliš neprospěly jařinám i luskovinám. Také porosty kukuřice jsou nevyrovnané, s malými zrny v klasech. Kromě sucha v současnosti kvalitu i kvantitu letošní úrody významně ohrožují bouřky s krupobitím i lokální požáry.
Zdroj: RAK JK
Nedělní masivní bouřka zasáhla na jihu Čech zemědělské podniky zejména na Strakonicku, Písecku, Českobudějovicku a Jindřichohradecku. Způsobila rozdílné lokální škody.
K poškozeným subjektům patří například ZVD Dřešínek, ZOD Nemětice nebo Šumava Nišovice a.s. působící ve strakonickém okresu. Na Písecku kroupy poničily úrodu Zemědělskému družstvu Čížová.
Také úhrn srážek se v regionu značně lišil. Jsou místa, kde nepršelo vůbec, jinde spadlo od 5 do 15 mm vody. Na polích dotčených krupobitím zemědělci stále, ve spolupráci s pojišťovnami, sčítají škody. Silný vítr mnohde poválel obilí, vyvracel stromy a poškozoval střechy hospodářských budov. Šlo o již druhou masivní bouřku v průběhu dvou týdnů, ovšem z krajského pohledu průběh žní nijak závažně nenarušují.
Extrémní horko zapříčinilo kromě bouřkových hrozeb také nárůst počtu požárů na jihočeských polích ve sklizňovém období. O víkendu hasiči vyjížděli například k hořícímu obilí u obce Mirotice na Písecku, kde plameny zasáhly třiatřicet hektarů stojícího porostu a slámu na sklizeném dvacetihektarovém poli. Kombajn hořel na poli mezi obcemi Lom a Míreč. Balíky slámy vzplály na valníku za traktorem mezi obcemi Mladějovice a Čejetice.
Ve všech uvedených případech včasný zásah dobrovolných a profesionálních hasičů uchr
Agroexkurze - 3.-4. října 2018
