Zemědělství

Žně v Jihočeském kraji se blíží ke konci. Počátkem předposledního srpnového týdne byl sklizen veškerý ozimý ječmen. Pod „střechou“ se také nacházelo už 83 % ozimé pšenice a 98 % řepky olejné. Na polích zbývá sklidit 54 % ovsa.

Zemědělské družstvo Hosín ukončilo žně v půli srpna. Vysoké teploty se však negativně podepsaly na výnosech, potvrdil předseda družstva Jiří Severa. To říká i předseda ZOD Borovany Jindřich Kořínek: „Letos je opravdu neuvěřitelné sucho, u nás pořádně nezapršelo již dva měsíce. Prozatím nemáme vše sklizeno a teprve uvidíme, jaké budou výnosy a kvalita zrna.“

Zatímco na Borovansku trpí polní plodiny zejména suchem, v jiných lokalitách regionu byly poškozeny krupobitím. Zemědělci hospodařící na těžších půdách a v blízkosti vodních toků v Jihočeském kraji si zase stěžují na negativní dopady červnových záplav a povodní. 

Přesto se dá očekávat minimálně průměrná úroda.

Ing. Pavla Hambergerová

Jihočeský kraj je známý pro svou hustou síť rybníků. Jejich největší soustava se nachází na Třeboňsku (většina jich je napájena řekou Lužnicí). Největší plochou se může pochlubit rybník Rožmberk (489 ha) a největším objemem vody  Staňkovský rybník (6,6 mil. m³). Definice pojmu „rybník“ je jednoznačná: uměle vytvořené vodohospodářské dílo, které současně také plní funkci estetickou jako krajinotvorný prvek. Taková vodní plocha slouží i pro přirozenou retenci vody.

Řada Jihočechů se v několika posledních tropických dnech a týdnech vydala koupat. Velká většina z nich dala přednost přírodnímu zdroji před bazénem. Jaké bylo zděšení těch, kteří si vybrali právě rybník? I když se jihočeští rybáři snaží udržet rybníky čisté, s rostoucími teplotami roste také množství sinic. Prvotním účelem rybníka je chov ryb a vodního ptactva, proto by si lidé ke koupání měli vybírat jiné zdroje. Například řeky, jezera a přírodní koupaliště nabízejí lidem čistší vodu. Popřípadě jsou ke koupání vhodné rekreační rybníky v areálech kempů.

Ing. Pavla Hambergerová

Žně v Jihočeském kraji v druhém srpnovém týdnu spějí do druhé třetiny. Sklizený je zde téměř veškerý ozimý ječmen ze 16 tisíc hektarů osetých ploch. „Ze čtvrtiny máme doma ozimou pšenici a triticale. Oba druhy obilí s průměrným výnosem kolem pěti tun zrna z hektaru. Řepky olejné zbývá na jihočeských polích sklidit zhruba polovina,“ komentuje aktuální žňový stav Hana Hricová, ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje, která průběh sklizně v regionu  monitoruje. Podle jejích slov je zatím potěšující kvalita ozimé řepky, ačkoliv průměrný výnos 2,9 tuny z hektaru je o desetinu nižší než vloni.

Sklizené obilí zemědělci zatím spíše skladují s očekáváním lepších cen pro zpeněžení. Extrémní horka po chladném jaru a „povodňovém“ červnu příliš neprospěly jařinám i luskovinám. Také porosty kukuřice jsou nevyrovnané, s malými zrny v klasech. Kromě sucha v současnosti  kvalitu i kvantitu letošní úrody významně  ohrožují bouřky s krupobitím i lokální požáry.

Zdroj: RAK JK

Nedělní masivní bouřka zasáhla na jihu Čech zemědělské podniky zejména na Strakonicku, Písecku, Českobudějovicku a Jindřichohradecku. Způsobila rozdílné lokální škody. 

K poškozeným subjektům patří například ZVD Dřešínek, ZOD Nemětice nebo Šumava Nišovice a.s. působící ve strakonickém okresu. Na Písecku kroupy poničily úrodu Zemědělskému družstvu Čížová. 

Také úhrn srážek se v regionu značně lišil. Jsou místa, kde nepršelo vůbec, jinde spadlo od 5 do 15 mm vody. Na polích dotčených krupobitím zemědělci stále, ve spolupráci s pojišťovnami, sčítají škody. Silný vítr mnohde poválel obilí,  vyvracel stromy a poškozoval střechy hospodářských budov. Šlo o již druhou masivní bouřku v průběhu dvou týdnů, ovšem z krajského pohledu průběh žní nijak závažně nenarušují.

Extrémní horko zapříčinilo kromě bouřkových hrozeb také nárůst počtu požárů na jihočeských polích ve sklizňovém období. O víkendu hasiči vyjížděli například k hořícímu obilí u obce Mirotice na Písecku, kde plameny zasáhly  třiatřicet  hektarů stojícího porostu a slámu na sklizeném dvacetihektarovém poli. Kombajn hořel na poli mezi obcemi Lom a Míreč. Balíky slámy vzplály na valníku za traktorem mezi obcemi Mladějovice a Čejetice. 

Ve všech uvedených případech včasný zásah dobrovolných a profesionálních hasičů uchr

Extrémní vedra brzdí původní optimismus červnových statistických odhadů  velmi dobré úrody obilovin a nadprůměrné úrody řepky. Vysoké teploty a extrémní sucho v několika posledních týdnech má však za následek zasychání zrn a neúplné dozrávání klasů. Proto jsou průměrné výnosy obilovin v Jihočeském kraji ve všech kategoriích nižší než loni, řekla ředitelka Okresní agrární komory České Budějovice Ing. Hana Hricová. Velké škody napáchaly také vydatné bouřky s krupobitím na počátku tohoto týdne především na Táborsku. Kroupy na Bechyňsku místy vymlátily až 100 % řepky, řekl ředitel Okresní agrární komory Tábor Ing. Ladislav Samec.

Zemědělci z jižních Čech mají zatím sklizeno 16 % obilovin a více než 5 % řepky. Předseda ZOD Borovany Jindřich Kořínek potvrdil, že mají sklizeno kolem 15 % ploch. Výnosy ozimého ječmene hodnotil jako podprůměrné. Vloni ho na Borovansku sklízeli kolem 5 tun z hektaru, letošní výnos je o téměř tunu nižší. Úroda ozimého ječmene se na jihu Čech chýlí ke konci. Pod „střechu“ zbývá z polí svézt poslední procento této obiloviny  poskytující první sklizeň zrna určenou pro výrobu krmných směsí. 

Ing. Pavla Hambergerová

Nově vyhlášené národní přírodní rezervace na Jindřichohradecku chrání především vodní a bahenní faunu a flóru   

První srpen 2013 přináší do běžného života některé změny. Podražily poštovní služby, zvýšila se minimální mzda na 8500 korun a zaměstnanci mohou dostávat opakovaně smlouvu na dobu určitou. Co je ale důležité z dlouhodobého hlediska – vyhláškami MŽP byly ustanoveny i tři nové přírodní rezervace. Rešovské vodopády v Moravskoslezském kraji a  v jižních Čechách NPR Žofinka u Dvorů nad Lužnicí a  NPR Stará a Nová řeka. 

Žofinka je krásná česká zdrobnělina z řeckého Sofia, čili moudrost. Žofinky mají svátek 15. května, je jich u nás asi 2400 a patří na 290 místo v oblibě českých příjmení. V každém případě i vy budete po návštěvě  rezervace Žofinka moudřejší. Její základ tvoří rašeliniště v lesním komplexu asi dva kilometry na západ od Dvorů nad Lužnicí. 

Nejlépe se sem dostanete autem po mezinárodní E49 z Třeboně na Halámky. V nadmořské výšce kolem 470 m. n .m. tu na téměř 130 hektarech najdete rašeliniště s typickým blatkovým borem a podrostem rojovníku. V kdysi těženém rašeliništi jsou patrné odvodňovací stoky a vedle borovice blatky a rojovníku tu rostou borůvky černé, vlochyně bahenní , bříza bělokorá, krušina olšina, smrk ztepilý, kapraď, bezkolec rákosovitý či metlička křivolaká. Žije tu více než čtyřicet druhů obratlovců a ptáků a řada pavouků a brouků. 

I oblast Staré řeky, která byla vyhlášena rezervací už v roce 1956, a především s ní bezprostředně spojené Nové řeky, je vlastně územím nikoliv přirozeným, ale člověkem přetvářeným už od středověku. Původní koryto Lužnice a okolní niva jsou dílem přírody, nicméně Novořecká hráz s duby a okolní rybníky jsou dílem lidských rukou a umu středověkých rybníkářů.

Mezi významné rostlinné skupiny tu patří bažinné olšiny, duby letní,  společenstva blatouchů bahenních, bledulí jarních a ďáblíku bahenního. Ve slepých ramenech se vyskytuje řada ohrožených vodních rostlin. Svůj domov tu mají desítky druhů brouků a motýlů a území je hnízdištěm či potravní základnou množství  vodních ptáků – chřástala vodního, chřástala kropenatého, ledňáčka říčního, čápa černého, jestřába lesního či  orla mořského. Žije tu i vydra říční. Oblast znají dobře nejen pěší nebo cykloturisté, ale svoje kouzlo má především pro četné vodáky, kteří sjíždějí Lužnici.