Živočišná výroba

Přemrznutí obilovin, pícnin a zejména ovocných stromů a jahod v takové míře žádný z jihočeských pěstitelů nepamatuje. Přitom zkázu nezpůsobily extrémně nízké teploty. 

Evropská komise už na konci loňského roku zveřejnila návrh na nová pravidla welfare při dopravě zvířat. Pro chovatele prasat jsou z celé škály navrhovaných opatření nejdůležitější tři:
Asi nejdůležitějším a nejproblematičtějším opatřením je zvětšení plochy pro zvířata na dopravních prostředcích. V případě jatečných prasat je navrženo zvýšení o 35 %, ale v případě selat dokonce zdvojnásobení minimální plochy. To by mělo obrovský dopad na veškerou přepravu a ve výsledku i na celkovou strukturu chovu. Přeprava selat by se totiž výrazně zdražila. Zároveň by to znamenalo zvětšení potřebného počtu kamionů, zahuštění provozu a vyšší emise CO2. Přitom pro takový návrh nejsou žádná data, která by mluvila o tom, že by zvětšení plochy zlepšilo welfare. Zkušenosti ukazují spíše opačný trend.

 

Výkupní cena českých kuřat se snižuje, je pod průměrem Evropské unie. Chovatelům se navíc zvyšují náklady a ztrácí konkurenceschopnost na trhu. Řada chovatelů masné drůbeže je proto ve ztrátě a hrozí snížení produkce drůbežího masa o deset až 15 procent. Vyplývá to z tiskové zprávy Agrární komory ČR (AK ČR) a Českomoravské drůbežářské unie (ČMDU), kterou má ČTK k dispozici.

Vzhledem k četným dotazům upřesňuje Ministerstvo zemědělství informace týkající se žadatelů o platbu na dojnice ​​​​​vydané v tiskové zprávě k úpravě nařízení vlády pro poskytování přímých plateb (publikované dne 13. 3. 2024) v následujícím článku:

Dlouhodobé stárnutí populace a nedostatečná generační obměna zůstávají tichou hrozbou, která postupem času nabírá na naléhavosti. To a také diametrálně odlišná mentalita a preference mladších generací můžou být nenápadnou, avšak ostrou kudlou do zad pro některá z povolání, která již teď trpí nedostatečnou nabídku pracovních sil. Jedním z odvětví, kterého se tento problém dotýká, je právě zemědělství. V období 2005–2020 se podíl mladých zemědělců na celkovém počtu zemědělců v EU výrazně snížil. A tento problém přetrvává i nadále. Česko patří mezi evropské země s nejnižším podílem mladých zemědělců. V současnosti je tady asi jen 6 % pracovníků v nejmladší kategorii do 25 let. Na druhém protipólu je potom Dánsko či Nizozemí. Nejvíce se to týká malých farem, ale objevuje se i u těch větších. Není vůbec snadným úkolem ukázat zájemcům o práci potenciál práce v zemědělství a nějakým způsobem je nalákat. Jak ale v mladší generaci vzbudit zájem o tuto oblast?