Rostlinná výroba

Dnešním dnem začíná platit novela zákona o spotřebních daních, která zemědělcům umožňuje získat zpět část spotřební daně za pohonné hmoty využité při práci na polích a v sadech. Konkrétně se novela vztahuje na rostlinnou prvovýrobu včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví, pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých a aromatických rostlin.

„Tím, že se do zemědělství vrací tzv. zelená nafta zrušená předchozí Nečasovou vládou, jsem splnil slib, který jsem před časem dal zemědělcům. Od dneška mají opět nárok na daňovou úlevu za pohonné hmoty spotřebované při práci v zemědělské výrobě. Podle návrhu Ministerstva zemědělství schváleného vládou dostanou žadatelé zpátky 40 % daně za nakoupenou naftu. Pokud využívají například naftu s příměsí řepkového oleje, tak dostanou zpět 57 % spotřební daně,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Nárok na vrácení daně prokáží žadatelé dokladem o nákupu pohonných hmot 
(v případě vlastní výroby spotřebovaného minerálního oleje interním dokladem) a evidencí o jejich skutečné spotřebě. Daňové přiznání, návrh formuláře pro evidenci skutečné spotřeby včetně dalších pokynů a informací pro uplatnění vratky spotřební daně jsou na stránkách Celní správy ČR (www.celnisprava.cz), která žádosti o zelenou naftu vyřizuje

Termín zkoušky z odborné způsobilosti pro zacházení s přípravky na ochranu rostlin se dne 25. 9. 2014 koná ve Strakonicích, Palackého nám. 1090 v zasedací místnosti (I. patro)  Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského pracoviště Strakonice. Podrobné informace získat od Ing. Petra Kučery, mob. 602 408 203, e-mail petr.kucera@ukzuz.cz.

Zdroj: RAK JK

Na jihu Čech naplno začala sklizeň jablek, zhruba o deset dnů dříve než loni. Úroda bude podle pěstitelů dobrá, někde nejlepší za posledních 20 let. Do spotřebitelských cen se ale dostatek ovoce a jejich dobrá kvalita nepromítne. Po nedávném zákazu vývozu jablek do Ruska začínají český trh zaplavovat dotovaná jablka z Polska a srážejí výkupní ceny. Poláci obchodníkům kilogram jablek údajně nabízejí za 8,50 Kč, a někde dokonce za 4,50 Kč, v obchodech se prodávají za mnohonásobek, zjistila ČTK.

Největší jihočeský pěstitel ovoce Zemcheba Chelčice letos sklidí kolem 3000 tun jablek, po dvou špatných letech bude podle ředitele společnosti Jaroslava Mušky úroda nadprůměrná. Kroupy se letos Chelčicku vyhnuly, jablka jsou velmi kvalitní. Podnik prodává ze dvora jen zhruba 15 procent jablek, zbytek přes obchodní řetězce. Obchodníci je kvůli dotovaným polským jablkům nutí prodávat kvalitní ovoce za pět až sedm korun, zákazník to přitom nepozná. Dobrá byla letos také úroda třešní, rybízu a švestek. Naplno běží moštování. Zemcheba dodává na trh koncentráty, ovocné pyré i šťávy z mnoha druhů ovoce.

Jiří Hamlík z Krtel na Netolicku, který pěstuje ovoce na 11 hektarech, má letos nejlepší úrodu jablek za posledních 20 let. Sklízet je začal zhruba o deset dnů dříve než loni. Ze dvora prodává kilogram za 12 korun. Letní odrůdy se mu podařilo prodat přes obchodní řetězec. Ty teď dostávají jablka z Polska za 8,50 Kč.

Dobrá úroda jablek netěší šéfa krajské unie ovocnářů Pavla Frída, který má skoro 20 hektarů sadů ve Lhenicích na Strakonicku. Obchodníci podle něj mají z Polska nabídky tříděných jablek v kartonech za 4,50 Kč. S podnikáním chce skončit, nechce nadále investovat do výroby statisíce korun. Podle něj sadaři v příštím roce sníží razantně plochy sadů, Česko má přitom druhou nejhorší věkovou skladbu ovocných stromů v Evropě. Čeští ovocnáři ani za 20 let snah nebyli schopni založit jedno silné odbytové družstvo a vzájemně si konkurují, těží z toho řetězce i dovozci.

Také jahod byla letos na jihu Čech velmi dobrá úroda. Na plantážích v Dolní Pěně na Jindřichohradecku sklidil farmář Petr Nouza kolem deseti tun z hektaru, o tři tuny více než loni. "Vyplatilo se překrývat jahodníky netkanou textilií před nočními mrazíky," řekl Nouza.

Farmáři na jihu Čech pěstují ovoce na více než 1556 hektarech půdy. Největší rozlohu zaujímají v kraji jabloně, následují slivoně, višně a třešně. Jedničkou jsou Jihočeši podle statistiků v pěstování rybízu, jejich plochy ale rychle klesají, protože rybíz nikdo nevykupuje. S rozlohou švestek se řadí na třetí pozici za Zlínským a Jihomoravským krajem a starají se o třetí nejrozsáhlejší rozlohu jahodových plantáží.

Autor: ČTK

Počátkem posledního srpnového týdne zbývalo v Jihočeském kraji sklidit zhruba poslední pětinu ploch osetých obilovinami.

Nejdále jsou se žněmi na Českobudějovicku, kde zbývá sklidit pouhých 5% obilí.  Naopak v okrese Český Krumlov se zatím posekalo méně než polovina obilninami osetých polí.

Stoprocentně sklizená je na jihu Čech pouze  řepka.

Momentálně zemědělci bojují s přeháňkovým počasím a s časem. Snaží se i za cenu zvýšených nákladů na dosoušení dostat zrno co nejrychleji z polí. O potravinářské kvalitě již nemůže být řeč.

Zdroj: RAK JK

Na přelomu července a srpna vlivem dešťových srážek přerůstajících v bouřky a přívalové deště se na jihu Čech sklizeň zpomalila. I přes tuto nepřízeň počasí je sklizena třetina úrody obilovin a přes 80% řepky olejné.

Na Prachaticku sklizeň komplikují rozbahněná pole a poléhající obilí, které začíná místy černat.

Soukromý zemědělec  Miroslav Drs hospodařící na Táborsku  již nyní vidí problémy, které mu působí nepřízeň počasí. „S výnosy řepek jsem v podstatě spokojený. U pšenic bude celkově problém dosáhnout potravinářské kvality. Porosty obilovin mám navíc tak z 30% polehané, což není jenom místní, ale obecný problém. Navíc současné počasí sklizni příliš nepřeje.  Sklizňové práce se zastavily a dlouhodobější deště mohou dále snižovat kvalitu sklízených plodin," konstatuje Miroslav Drs. Na Táborsku je sklizeno 35% ploch obilí a 85% řepky olejné.

Zdroj: RAK JK

Po ukončení sklizně ozimého ječmene zde vrcholí sečení řepky olejné. Sklízecí mlátičky již vjely do ozimých pšenic, které  jsou „pod střechou“ již z patnácti procent. Sklizená je též zhruba čtvrtina polí osetých triticale a jarním ječmenem. Pod širým nebem se ještě nachází téměř veškerá úroda jarní pšenice, žita a ovsa.

Na Jindřichohradecku je posečeno zhruba 13% ploch obilovin, což je nejméně v meziokresním srovnání  v kraji.  „S dosavadními  výnosy jsem spokojen.  K tomu přispěly teplá zima a déšť, který v naší lokalitě přišel vždy v hodinu dvanáctou. Bohužel současné přeháňky a bouřky komplikují  postupující sklizeň,“ konstatoval Ing. Karel Bednář, předseda Zemědělského družstva Pluhův Žďár.

Jiřina Baštýřová hospodařící na Českobudějovicku zatím hodnotí průběh sklizně jako příznivý. Dobrou kvalitu i výnosy zaznamenala u ozimého i jarního ječmene. Také krmný hrách s výtěžností kolem 4 tun z hektaru jí potěšil. „Pouze u ozimé pšenice máme horší výsledky. Nevím přesně proč, ale nepodařilo se nám u ní kvůli nižší objemové hmotnosti dosáhnout na potravinářskou kvalitu,“ konstatuje Jiřina Baštýřová.

Na Českokrumlovsku diktuje postup žní rychlost dozrávání zrna v klasech v závislosti na odrůdách a počasí. Momentálně nejrychleji prosychá jarní ječmen, bude se sklízet      dříve než pšenice slibující nadprůměrné výnosy i ve vyšších nadmořských výškách.  

 Přívalové deště a krupobití lokálně v regionu způsobují polehání porostů, zhoršují újezdnost v polích a kvalitu  produkce. Zemědělci většinou obilí pouze skladují, s obchodováním vyčkávají na příznivější ceny.

 Obchodní firmy mají podle zástupců zemědělských společností z Kaplicka a Křemežska zvýšený zájem o  krmný ječmen.

 zdroj: RAK JK