Publikováno: 12. 6. 2018
Zdá se, že situace v zemědělství se mění k lepšímu, ministr zemědělství Jiří Milek zdůraznil, že na dotace dosáhnou hlavně zemědělci zabývající se živočišnou výrobou, která v posledních letech stagnovala, a počet chovaných prasat dramaticky poklesl.
V současnosti už pokrývá domácí produkce jen necelých 40% spotřeby vepřového masa v České republice.
O jednu miliardu na celkovou částku 3,05 miliardy korun byly v letošním prvním pololetí posíleny finanční prostředky na národní dotace. Přesto Ministerstvo zemědělství pokračuje ve vyjednávání k posílení rozpočtu na národní dotace. „Usiluji o další posílení současné částky 3,05 miliardy korun na tyto dotace, a to minimálně na úroveň roku 2017. Tehdy byla zhruba 3,5 miliardy. Přednost budou mít sektory, které čelí silným tržním výkyvům a poklesům cen. Největší částka půjde do Nákazového fondu, ze kterého se hradí vybrané preventivní úkony v chovech prasat a drůbeže. Prioritou bude dostat sazby na maxima schválená Evropskou komisí, a tedy na rozpočet přes jednu miliardu korun v tomto dotačním programu,“ řekl ministr Jiří Milek.
Struktura národních podpor pro rok 2018 navazuje na programy z předešlých let. Velká část je směřována do živočišné výroby, kde jsou zaměřeny zejména na udržování a zlepšování genetického potenciálu a úrovně pohody hospodářských zvířat, zlepšení kvality produkce mléka a prevenci nebezpečných nákaz hospodářských zvířat (Nákazový fond).
„Věřím také, že se nám podaří vyjednat další posílení rozpočtu na národní dotace nad úroveň roku 2017. Tyto peníze využijeme na posílení Nákazového fondu. Současně sektor prasat podpoříme dalšími finančními prostředky, které mohou chovatelé získat v rámci nově zavedeného dotačního programu v roce 2018 Zlepšení životních podmínek v chovu prasat,“ uvedl ministr Milek.
Dotace z tohoto programu je možné využít na sedm podopatření. Chovatelé získají peníze například na snížení tepelného stresu prasat v letním období, na zlepšení stájového mikroklimatu, na ošetření proti nežádoucímu hmyzu, na šetrnou kastraci, na vybudování minimálně 20 % nezaroštované plochy v kotci i na zvýšenou péči o prasnice a selata na porodnách.
Sazby pro jednotlivá podopatření žadatelům pokryjí dodatečné náklady na zlepšení životních podmínek prasat, které jdou nad rámec právních předpisů. Chovatelé budou závazky vždy přijímat na jeden rok s možností prodloužení. Předpokládané roční výdaje na dotační program jsou odhadovány ve výši přibližně 300 milionů korun.
Jihočeští zemědělci další dotace, které by měly pomoci chovu prasat, vítají. „My jsme si podali předběžnou žádost na všech sedm podopatření a očekáváme, že by nám měla pokrýt třetinu až polovinu celkových nákladů,“ uvedl předseda představenstva Zemědělského obchodního družstva Borovany Ing. Jindřich Kořínek. Borovanští chovají 150 prasnic a ročně vyprodukují 1000 selat, které prodávají dalším chovatelům. Výkupní cena za kilogram živé váhy činí v současné době 25,50 Kč. „To nás z hlediska zisku drží na nule nebo na nízké mínus nule,“ dodal Kořínek.
Předseda Okresní agrární komory v Písku Pavel Novotný uvedl, že každá pomoc je vítaná. „Chov prasat je v současné době v Česku na kritické úrovni, pokud se podaří zastavit jeho pokles, bude to úspěch,“ míní.
A je naděje, že by se chov prasat začal opět zvyšovat? „Všechno je to jenom o penězích,“ prohlásil předseda Zemědělského obchodního družstva Ločenice Jan Paderta, které v minulosti chovalo na tři tisíce prasat a skončilo s ním právě kvůli nízkým výkupním cenám. „Oceňuji, že současný ministr zemědělství se snaží situaci zlepšit a přichází s novými dotacemi. A pokud by se situace výrazně zlepšila, mohli bychom uvažovat o obnovení chovu prasat,“ upřesnil Paderta.
Autor: RAK JK
Agroexkurze - 3.-4. října 2018
