Publikováno: 5. 6. 2018
Pro české zemědělství by mělo být v letech 2021 až 2027 z rozpočtu Evropské unie k dispozici 7,7 miliardy eur (zhruba 199 miliard korun).
Vyplývá to z návrhu Evropské komise. V nynějším sedmiletém období by podle údajů českého ministerstva zemědělství z roku 2013 mělo mít české zemědělství možnost získat na dotacích z Evropské unie až 8,2 miliardy eur.
Celkově by podle posledního návrhu mělo být v rozpočtu EU na zemědělství v letech 2021 až 2027 vyčleněno 365 miliard eur. Komise navrhuje v rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU společnou zemědělskou politiku zmodernizovat a zjednodušit.
Návrh mimo jiné však předpokládá jednu zásadní novinku. Každoroční přímé platby zemědělcům by měly být od 60 tisíc eur výše omezeny a maximální hranice by byla 100 tisíc eur na jednu farmu. V průměru vychází na jeden podnik částka 81 200 eur. Ke stropu si mohou firmy a soukromí zemědělci přičíst mzdy zaměstnanců plus veškeré odvody, včetně daní, sociálního a zdravotního pojištění. U soukromníků se mohou započítat i rodinní příslušníci, kteří na farmě pracují a nejsou zaměstnanci.
Toto takzvané zastropování plateb se České republice logicky vůbec nelíbí, především kvůli struktuře českého zemědělství. Na rozdíl od jiných evropských zemí u nás převládají velké farmy.
Z těchto důvodů je Ministerstvo zemědělství České republiky zásadně proti zastropování přímých plateb. „V zájmu snížení dopadů na české zemědělství budeme pokračovat v diskuzi s Evropskou komisí a ostatními členskými státy a navrhovat jiné možnosti řešení. Za klíčové považujeme ponechat rozhodnutí o zavedení zastropování v kompetenci jednotlivého členského státu,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek.
Se zastropováním nesouhlasí ani Agrární komora České republiky. „Dlouhodobě velice pečlivě vnímáme a analyzujeme diskuzi a pracovní návrhy nové podoby Společné zemědělské politiky, které vymezí rámec agrárního a potravinářského sektoru členských zemí EU pro roky 2021 – 2028. V této souvislosti zástupci komory opakovaně jednali a jednají se zástupci evropských institucí, nevládních a partnerských organizací, ale i na úrovni ministerstva zemědělství a vlády České republiky s přímou obhajobou národních priorit, které by měly zajistit rozvoj a konkurenceschopnost sektoru do další budoucnosti,“ zdůraznil prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek.
České zemědělce v jejich snahách podporují i některé evropské instituce. Proti zastropování se například postavil Evropský hospodářský a sociální výbor.
I jihočeští zemědělci doufají, že toto opatření nakonec neprojde. „Bylo by to pro nás likvidační. My hospodaříme na 3600 hektarech půdy, a kdyby to prošlo, tak bychom se asi museli rozdělit na menší farmy,“ upozorňuje předseda Zemědělského obchodního družstva Blata Sedlec Milan Pešek.
Zemědělské družstvo Libín má asi 580 hektarů půdy a v posledních letech na přímých platbách dostávalo asi 10 000 Kč ročně na hektar. Celkově tedy zhruba 5 800 000 korun ročně. Jestliže by však nová pravidla prošla, jeho maximální roční podpora na přímých platbách by činila necelou polovinu dosavadní sumy, v přepočtu asi 2,5 milionů korun. „Byl bych samozřejmě rád, kdyby to neprošlo. Obávám se však, že země, kde převládají malá hospodářství, a kterých je v EU většina, to nebudou chtít měnit. Ony se rády zbaví konkurence,“ míní jeho předseda Jaroslav Mácha.
S ním nepřímo souhlasí i předseda Zemědělského družstva Jankov Zdeněk Houška. „Jestliže by to prošlo, tak by to znamenalo další příliv potravin z Evropské unie a vůči ní by to znamenalo mezi českými zemědělci velkou nevoli. Zatím je to jenom návrh a proto doufám, že naše organizace jako agrární komora, ministerstvo zemědělství a další udělají všechno proto, aby toto opatření nakonec neplatilo. Unie by měla respektovat fakt, že z historických příčin u nás převládají velké zemědělské podniky,“ řekl.
Autor: RAK JK, JAN ZIEGLER
Agroexkurze - 3.-4. října 2018
