Jihočeští zemědělci upozorňují, že vzestup chovu prasat a drůbeže není obratem k lepšímu

Publikováno: 28. 5. 2018

Prasat chovaných v ČR letos meziročně přibylo o 66 443 kusů na 1,56 milionu.

Jihočeští zemědělci upozorňují, že vzestup chovu prasat a drůbeže není obratem k lepšímu

Rovněž chov drůbeže vykazuje pozitivní tendence a vzrostl skoro o desetinu na 23,57 milionu kusů. Opačně je tomu u skotu, jehož počet klesl o téměř půl procenta, tedy 5500 kusů. Tato čísla nedávno uvedl Český statistický úřad a zachycují stav k prvnímu dubnu letošnímu roku. Zajímavostí podle ČSÚ také je, že s počty 211 000 kusů na konci minulého roku je v Jihočeském kraji druhý největší chov skotu v České republice. Prasat se zde chovalo ke stejnému datu 102 974 kusů a v celorepublikovém žebříčku patří jižním Čechám šestá příčka. Počet kusů drůbeže v tomto regionu činil 1 733 000 kusů a je to rovněž šesté místo v rámci České republiky.  

V minulosti však byly počty prasat několikanásobně vyšší. „Před deseti lety to bylo 2,4 milionu kusů a před 30 lety dokonce 4,6 milionu kusů,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ Jiří Hrbek. Letos k prvnímu dubnu bylo meziročně o deset procent více prasat na výkrm o hmotnosti přes 110 kilogramů. O skoro 1400 ubylo prasniček.

Na klesající počty hospodářských zvířat už mnoho let upozorňuje Agrární komora ČR. „Tento mírný růst neřeší zásadní problém, a to, že stavy prasat a skotu trvale klesají,“ upozorňuje mluvčí komory Jiří Felčárek. Dále upřesnil, že proti roku 1989 se v ČR chová 29,1 procenta prasnic a 28,8 procenta dojnic, soběstačnost státu ve vepřovém je na 36,4 procentech.

Jihočeští zemědělci jsou však k výše uvedeným číslům spíše skeptičtí. „Nemyslím si, že by v případě prasat nastal nějaký obrat k lepšímu. Počet jeho chovatelů dlouhodobě klesá a toto zlepšení mohlo udělat několik farem, které by se daly spočítat na prstech jedné ruky,“ řekl majitel společnosti Jatka Hradský ve Strakonicích Ing. Petr Hradský. Co se týče drůbeže, tak podle něj je důvodem špatná kvalita dovážené polské drůbeže a spotřebitelé pak dávají přednost české produkci. „U skotu je situace v normálu, není to nějaký prudký výkyv,“ dodal Hradský.

Předseda Okresní agrární komory v Písku Pavel Novotný míní, že pokles produkce prasat byl v minulých letech větší než současný vzestup. „Chov drůbeže se nyní vrací na dřívější úroveň a skot si prošel takový poklesem, že už není dál kam klesat,“ řekl.

„Navýšení chovu prasat meziročně o 66 tisíc kusů vzhledem k celkovému počtu je statisticky o ničem. Je to takový drobný výkyv. Vzestup chodu drůbeže je pozitivnější záležitostí. Je to důsledkem toho, že mezi lidmi je drůbeží maso v oblibě a stoupá jeho spotřeba,“ řekl místopředseda Okresní agrární komory v Táboře Ing. Vladislav Hájíček. Ten také upozorňuje na nesrovnalosti u skotu. „Podle ústřední evidence Českomoravského svazu chovatelů naopak skotu přibylo, stoupá počet zvířat chovaných na maso, protože jejich chov je snadnější, ale klesá počet dojnic,“ objasnil Hájíček.

A je tedy alespoň nějaká naděje na zlepšení v příštích letech? „Přece jenom nastala pozitivní změna v tom, že dotace v resortu zemědělství nyní směřují hlavně do výroby a ne jako dříve na údržbu krajiny s cílem co nejmenší produkce,“ řekl Hradský.

 

Autor: RAK JK, JAN ZIEGLER