Publikováno: 13. 11. 2017
Absolventi zemědělských učilišť, středních a vysokých škol, se do zemědělství moc nehrnou.
To je zkušenost jihočeských zemědělců, kteří na druhé straně říkají, že situace zatím není tak kritická, aby jim způsobila nějaké větší potíže. Hlavní problém je v tom, že mladí lidé často odcházejí pracovat mimo obor.
Platy zemědělců se sice zvýšili na jednadvacet tisíc korun měsíčně, ale stále jsou pod celostátním průměrem, který nedávno přesáhl dvacet devět tisíc korun. I z toho důvodu počet zemědělců trvale klesá a jejich věk roste, více než polovině z nich je přes pětačtyřicet let. Předseda zemědělských odborů Bohumír Dufek je však optimistický a doufá, že v roce 2025 by si mohli zemědělci vydělávat měsíčně kolem čtyřiceti tisíc korun měsíčně. Podle údajů Českého statistického úřadu pracuje v zemědělství kolem 95 000 zaměstnanců. V současnosti se zemědělský sektor podílí na celkové zaměstnanosti z 2,19 procent.
„Kdysi jsem sháněl agronoma, a trvalo to pět let, než jsem ho našel a on k nám nastoupil. Druhého agronoma jsme si připravovali od střední školy, a po absolvování VŠ v loňském roce u nás pracuje,“ uvedl předseda AGRA Březnice, a.s. Ing. Vladislav Hájíček. Tato společnost také letos přijala vyučeného mladíka jako opraváře zemědělských strojů. „My děláme všechno proto, aby mladí lidé získali zájem o práci v zemědělství, přijímáme exkurze ze všech stupňů škol, bereme studenty na praxe, mohou u nás pracovat brigádně i při studiu a přivydělávat si,“ dodal. Podle něj by také měly zemědělské školy zvýšit nároky na studenty, aby ti slabší raději volili učební obory. Je rovněž otázkou, zda jich potřebujeme tolik, pokud absolventi nastupují jinam a o práci v zemědělství nemají zájem,“ míní Hájíček.
To, že se mladé lidi nedaří získávat pro práci v zemědělství, potvrdil i předseda Okresní agrární komory v Jindřichově Hrádci Ing Jan Koutný. „Hlavně nám chybí řidiči zemědělských strojů, kombajnů, traktorů atd. Mladí lidé raději jezdí s nákladními auty nebo autobusy. Obecně nemají o práci v zemědělství zájem a raději jdou dělat do továren. To je problém i u nás na Dačicku,“ tvrdí. Nedostatek domácích pracovníků řeší některé zemědělské společnosti dovozem zahraničních pracovníků, převážně z Ukrajiny. „To podle mě není řešení. Já jsem optimista a věřím, že pokud bude více peněz, tak se situace v budoucnu zlepší,“ je přesvědčen Koutný.
„Před třemi lety jsme získali zemědělského inženýra, který jednou bude mým nástupcem. Tento problém nás v současné době netrápí a neřešíme jej. I když v budoucnu to může být jinak.,“ řekl předseda Zemědělského družstva Libín Jaroslav Mácha.
V jižních Čechách nabízí nejvyšší možné vzdělání v oboru Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
V Českých Budějovicích je dále Střední odborná škola veterinární, mechanizační a zahradnická, v Písku pak Střední zemědělská škola, v Táboře se nachází Vyšší odborná škola a Střední zemědělská škola.
Výuční listy je možné získat na Středním odborném učilišti zemědělském a služeb v Dačicích, kde se zájemci mohou vyučit například Opravářem zemědělských strojů nebo Zemědělcem-farmářem. Učební obor Opravář zemědělských strojů má v nabídce i Střední odborné učiliště v Blatné. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště v Hněvkovicích nabízí tyto učební obory: Opravář zemědělských strojů, Zemědělec – farmář, Podkovář a zemědělský kovář. SOŠ A SOU v Milevsku nabízí také učební obor Opravář zemědělských strojů. Ten se dá rovněž studovat i na SOŠ a SOU v Třeboni.
Zdroj: RAK JK