Publikováno: 4. 4. 2017
Jihočeští zemědělci až na drobné výhrady většinou podporují úmysly nového prezidenta Agrární komory Zdeňka Jandejska, který chce výrazně změnit podmínky pro přidělování dotací.
Preferuje podporu tzv. citlivých komodit, jako jsou ovoce, zelenina, chmel nebo cukrovka, tedy rostliny s velkým podílem lidské práce. V živočišné výrobě by měla mít prioritu výroba mléka. V současné době citlivé komodity dostávají 15 procent plateb, v budoucnu by to mělo být 25 až 30 procent. Dotace na plochu by měly zůstat zachovány, ale hlavně pro zemědělce s vysokým podílem přidané hodnoty a lidské práce.
Místopředseda mlékařského družstva Tábor Zdeněk Houška hodnotí Jandejskovy představy pozitivně. „Náš kraj patří k místům, kde se povedlo udržet živočišnou výrobu, a určitě je dobře, že ji nový prezident Agrární komory podporuje. Bez živočišné výroby bychom neudrželi půdní úrodnost,“ zdůraznil.
Jak hodlá nový šéf zemědělců realizovat svoje návrhy, by zajímalo předsedu Okresní agrární komory v Českém Krumlově Ing. Václava Jungwirtha. „Jeho názory odrážejí prostředí, ze kterého pochází. Celkem s nimi souhlasím, ale co se týče živočišné výroby, tak by ji stát měl podporovat komplexně, nejenom tedy skot na mléko, ale také na maso. My, co jsme na Šumavě, máme problémy s odbytem mléka, a proto chov hovězího dobytka na maso bývá pro zdejší zemědělce výhodnější. A co se týče citlivých komodit, tak je to též otázka odbytu, čili je nutné mít pro ně kupce a rovněž kvalitního uskladnění,“ řekl Jungwirth.
Naopak s preferencí chovu skotu na mléko souhlasí předseda Agrodružstva Šumavské Hoštice Ing. Zdeněk Selner. „Výroba mléka je náročnější než pouhý chov na maso,“ uvedl. A zároveň dodal, že důležitější než dotace, jsou výkupní ceny. „I když bez nich se také neobejdeme. Ovšem horší bylo, když třeba výkupní cena mléka klesla v minulosti pod osm korun za litr. Takže já považuji za důležitý úkol i stabilizaci podnikatelského prostředí,“ míní Selner.
Autor: JAN ZIEGLER
Agroexkurze - 3.-4. října 2018
