Redefinice LFA - 1. a 2. krok vymezení

Publikováno: 13. 6. 2016

Základní vymezení oblastí spočívá v ověření, zda je území obce znevýhodněno přírodními podmínkami.

Toto ověření probíhá na základě biofyzikálních kritérií, která jsou stanovena přílohou III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013. Uvedená kritéria jsou závazná pro všechny členské státy EU. Každé kritérium je přesně definované a má stanovenou limitní (prahovou) hodnotu, po jejímž překročení není možné přírodní znevýhodnění uznat. Biofyzikální kritéria definovala Evropská komise ve spolupráci se Společným výzkumným centrem JRC (Joint Research Centre).

Charakteristika biofyzikálních kritérií:

Kriterium	Definice	Prahová hodnota
Nízká teplota	Délka vegetačního období (počet dnů) vyjádřená počtem dnů s průměrnou denní teplotou > 5°C (LGPt5)	≤ 180 dnů, nebo
	Součet termálního času (v denostupních) pro vegetační období vyjádřený kumulovanou průměrnou denní teplotou >5°C	≤ 1500 denostupňů
Suchost	Poměr ročního úhrnu srážek (P) k roční potenciální evapotranspiraci (PET)	P/PET ≤ 0,5
Nadměrná vlhkost půdy	Počet dnů, kdy je vlhkost půdy na nebo nad hranicí polní kapacity	≥ 230 dnů
Omezené odvodňování půdy	Oblasti, které jsou po významnou část roku podmáčené	půda mokrá do 80 cm pod povrchem déle než 6 měsíců nebo mokrá do 40 cm déle než 11 měsíců, nebo
		špatně nebo velmi špatně odvodněná půda, nebo
		reduktomorfní znaky do 40 cm od povrchu
Nepříznivá textura a kamenitost	Relativní hojnost jílu, bahna, písku, organické hmoty (v % hmotnosti) a podílu hrubé půdy (v % objemu)	15 % objemu svrchní vrstvy půdy tvoří hrubá půda, včetně skalního výchozu, balvany, nebo
		zrnitost poloviny nebo větší části (v souhrnu) 100 cm půdního povrchu klasifikována jako písek, hlinitopísčitá půda vymezená jako: % bahna + (2* % jílu) ≤ 30 %, nebo
		zrnitost svrchní vrstvy půdy klasifikována jako těžký jíl ( ≥ 60 % jílu), nebo
		organická půda (organická hmota ≥ 30 %) alespoň 40 cm, nebo
		svrchní vrstva půdy obsahuje 30 % a více jílu a má vertické vlastnosti do 100 cm půdního povrchu
Mělká hloubka zakořenění	Hloubka (v cm) od povrchu půdy k souvislé skále nebo pevnému podloží	≤ 30 cm
Špatné chemické vlastnosti	Přítomnost solí a výměnného sodíku, nadměrná kyselost	Salinita: 4 decisiemens na metr (dS/m) ve svrchní vrstvě půdy, nebo
		Sodicita: ≥ 6 % výměnného sodíku (ESP) v polovině nebo větší části (souhrnně) 100 cm půdního povrdhu, nebo
		Kyselost půdy: pH ≤ 5 (ve vodě) ve svrchní vrstvě půdy
Příkrý svah	Změna v nadmořské výšce na planimetrické vzdálenosti	≥ 15 %

 

Aby mohla být obec uznána jako znevýhodněná přírodními podmínkami, je nutné, aby alespoň 60 % zemědělské půdy obce splňovalo jedno nebo více biofyzikálních kritérií. Pokud se na jedné ploše překrývá více kritérií, plocha se započítá pouze jednou.

 

Zpracování dat:

Pro každé kritérium zvlášť bylo nutné zajistit požadovaná data. Zpracovateli a poskytovali dat byli Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP, v.v.i) a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).

• Nízká teplota - kritérium bylo vyhodnoceno na základě dlouhodobých údajů o průměrných denních teplotách (ČHMÚ).
• Suchost – zdrojovými daty pro toto kritérium byly dlouhodobé údaje ČHMÚ o ročních úhrnech srážek a evapotranspiraci (výparu z povrchu rostlin a půdy).
• Nadměrná vlhkost půdy – pro analýzu byly využity údaje z měření ČHMÚ o vlhkosti půdy.
• Omezené odvodňování půdy – pro účely tohoto kritéria byly využity údaje z hlavní půdní jednotky obsažené v kódu bonitační půdně-ekologické jednotky (BPEJ) o půdách trvale a periodicky zamokřených (VÚMOP).
• Nepříznivá textura a kamenitost - kritérium bylo vyhodnoceno na základě zrnitostního složení půdy, a na základě údajů o skeletovitosti obsažených v BPEJ (VÚMOP).
• Mělká hloubka zakořenění - pro toto kritérium byl opět využit údaj obsažený v BPEJ (VÚMOP).
• Špatné chemické vlastnosti půdy - byly vyhodnoceny pouze kyselé půdy na základě údajů z komplexního průzkumu půd a výsledků agrochemického zkoušení půd (VÚMOP ve spolupráci s ÚKZÚZ).
• Příkrý svah – pro určení svažitosti území byla využita data digitálního modelu terénu.

Z uvedených kritérií nejsou v ČR využitelná kritéria suchost a nadměrná vlhkost půdy, kdy na žádném místě ČR nebyla zjištěna požadovaná limitní hodnota.

Úkolem zpracování komplexní mapy ANC, tj. vyhodnocení výskytu každého kritéria a jejich kombinací na území obce, byl pověřen Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI).
Výsledkem 1. kroku vymezení je, že 62 % zemědělské půdy v ČR (podle LPIS) je znevýhodněno přírodními podmínkami, z toho 15 % tvoří horské oblasti, které redefinicí postiženy nejsou. Biofyzikálních kritéria splňuje 47 % zemědělské půdy v ČR. V porovnání s LFA vymezenými do roku 2017 je vyřazeno 72 tis. ha zemědělské půdy. Uvedené výměry však nejsou konečné, po provedení 2. kroku výměra vyřazené z.p. ještě vzroste. Těmto vyřazeným oblastem bude možné v letech 2018 až 2020 poskytovat postupně se snižující dotaci.

	Oblast	Výměra z.p. (tis.ha)	Výměra z.p. (%)
ANC	Horské oblasti	523	14,7%
	Ostatní oblasti s přírodním znevýhodněním	1 666	46,9%
	Celkem	2 189	61,6 %
Mimo ANC	Oblasti vyřazené ze současného LFA	72	2,0%
	Nezařazeno	1 294	36,4%
	Celkem	1 366	38,4 %
Celkem zemědělská půda (LPIS)		3 555	100 %

 Přílohy

Mapa vymezení ANC v ČR podle 1. kroku (http://www.apic-ak.cz/data_ak/16/d/Mapa_krok1.png)

Prezentace MZe na Konferenci „České zemědělství v horských a podhorských oblastech“ pořádané ČMSZP ve spolupráci s MZe ve Skalském Dvoře dne 2. 11. 2015 (http://www.apic-ak.cz/data_ak/16/d/PPT_MZe_SkalskyDvur.pdf)

 

Redefinice LFA - 2. krok vymezení

Po základním vymezení, charakterizovaným přírodními podmínkami, následuje 2. krok vymezení, označovaný také jako jemné doladění (fine tunning). Z ANC jsou v tomto kroku odstraněny oblasti, které své přírodní znevýhodnění překonaly buď investicemi (např. vybudováním závlahových systémů) nebo je v nich dosahováno takové úrovně produkce, která je porovnatelná s produkcí v oblastech bez přírodního omezení (ekonomické ukazatele).

Evropská komise vydala dokument „Fine tunning v oblastech s významným přírodním znevýhodněním a v oblastech se specifickým znevýhodněním“, který stanovuje postupy a výčet ukazatelů, které by měly být v tomto kroku pro vyloučení oblastí z ANC využity, pokud jsou pro daný členský stát relevantní:

• standardní produkce (průměrná hodnota zemědělské produkce ve farmářských cenách, nezohledňuje však náklady),
• hustota stromů (v ČR nerelevantní, vhodné pro země pěstující např. olivy),
• intenzita chovu hospodářských zvířat (hustota chovu zvířat v ČR je příliš nízká),
• skleníky (v ČR nerelevantní),
• zavlažování (v ČR nerelevantní),
• odvodnění (bylo použito již v 1. kroku vymezení, na základě údajů VÚMOP o melioračních stavbách (od r. 1977 považovány za funkční)
• průměrný výnos (v ČR není dostatečně velké homogenizované území, které by mohlo být charakterizováno průměrným výnosem jedné plodiny)
• faremní systémy (nevhodné, vyřadilo by i farmy, které daný výrobní systém na daném území neprovozují)
• produkční metody (v ČR není dostatečně velké území, které by mohlo být charakterizováno jednou produkční metodou).
• jiný normativní ukazatel produktivity půdy (nutné obhájit před EK)

ČR nevyhovuje výčet navržených ukazatelů, a proto byla využita možnost stanovit jiný normativní ukazatel produktivity půdy označovaný jako hrubý roční rentní efekt (HRRE).

Tento ukazatel je postaven na údajích o BPEJ, kde je pro každou BPEJ navržena skladba pěstovaných plodin. HRRE vyjadřuje rozdíl mezi normativními výnosy plodin v Kč a normativními náklady, vynaloženými na jejich pěstování. Vzhledem k tomu, že se jedná o zavedení specifického národního ekonomického ukazatele pro 2. krok vymezení, je nutné uvedený postup konzultovat s EK. Zahájení těchto konzultací se předpokládá v průběhu roku 2016.

Při uplatnění HRRE dosahuje celková rozloha ANC 53 % zemědělské půdy (podle LPIS), z toho oblasti vymezené podle biofyzikálních kritérií tvoří cca 39 % a horské oblasti, které se nemění a není na ně aplikován 2. krok vymezení, tvoří stále cca 15 % zemědělské půdy.

Zdroj: MZE