Informace ke kontrolnímu hlášení podle § 101c a násl. Zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

Publikováno: 15. 2. 2016

Kontrolní hlášení je speciálním daňovým tvrzením, které vyplňuje plátce, pokud mu vznikne povinnost jej podat podle § 101c zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Kontrolní hlášení nenahrazuje podání řádného daňového přiznání k DPH a souhrnného hlášení dle § 102. Kontrolní hlášení vychází především z evidence pro daňové účely, kterou plátce vede v souladu s § 100 a § 100a zákona o dani z přidané hodnoty. V souvislosti s režimem přenesená daňové povinnosti – kontrolní hlášení nahrazuje původní samostatné podání výpisu z evidence pro účely DPH podle § 92a.

Osoby povinné podat kontrolní hlášení § 101c:

Plátce, který:

• Uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění (tj. vyplňuje řádky 1, 2 nebo 25 daňového přiznání k DPH),
• Přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění (tj. vyplňuje řádky 40, 41 nebo 10 a 11 daňového přiznání k DPH) nebo přijal plnění, u nichž příjemci (plátci) vzniká povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. b) „plátce nebo identifikovaná osoba, kteří pořizují v tuzemsku zboží z jiného členského státu“ a c) „ plátce nebo identifikovaná osoba, kterým je osobou neusazenou v tuzemsku poskytnuto plnění s místem plnění v tuzemsku, pokud se jedná o

1. poskytnutí služby podle § 9 až 10d,
2. dodání zboží s instalací nebo montáží, nebo
3. dodání zboží soustavami nebo sítěmi.“

, a to z řádků 3, 4, 5, 6, 9, 12 a 13 daňového přiznání k DPH,

• Ve zvláštním režimu pro investiční zlato:

1. Přijal zprostředkovatelskou službu, u které byla uplatněna daň podle § 92 odst. 5,
2. Uskutečnil dodání investičního zlata osvobozeného od daně, u kterého má nárok na odpočet daně podle § 92 odst. 6 písm. b) a c), nebo
3. Investiční zlato vyrobil nebo zlato přeměnil na zlato dle § 92 odst. 7.

 

Osoby, které nejsou povinny podat kontrolní hlášení:

• Osoba, která není plátcem (tedy také identifikovaná osoba §6 g až § 6l ZDPH),
• Plátce, který za sledované období neuskutečnil ani nepřijal žádné z výše uvedených plnění, případ pro podání tzv. „nulové“ varianty kontrolního hlášení je možný pouze jako reakce na výzvu správce daně,
• Plátce, který uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.

 

Do kontrolního hlášení se neuvádí údaje týkající se:

• Dovozu zboží, řádek daňového přiznání: 7 a 8 (JSD)
• Dodání zboží do jiného členského státu, řádek daňového přiznání: 20 (souhrnné hlášení)
• Poskytnutí služeb s místem plnění v jiném členském státě, řádek daňového přiznání: 21 (souhrnné hlášení)
• Vývoz zboží, řádek daňového přiznání: 22 (JSD)
• Dodání nového dopravního prostředku osobě neregistrované k dani v jiném členském státě, řádek daňového přiznání: 23
• Zasílání zboží do jiného členského státu, řádek daňového přiznání: 24
• Ostatních uskutečněných plnění s nárokem na odpočet uvedených na řádku daňového přiznání: 26 – kromě zvláštního režimu pro investiční zlato dle § 92 odst. 6 a 7
• Zjednodušeného postupu při dodání zboží formou třístranného obchodu prostřední osobou, řádek daňového přiznání: 30, 31
• Dovozu zboží osvobozeného dle § 71g, řádek daňového přiznání: 32
• Nároku na odpočet daně při dovozu zboží, kde je správcem daně celní úřad, řádek daňového přiznání: 42
• Nároku na odpočet daně uváděného v řádcích daňového přiznání: 43 a 44
• Korekce odpočtů, řádek daňového přiznání: 45
• Hodnoty pořízeného majetku, řádek daňového přiznání: 47
• Plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet, řádek daňového přiznání: 50
• Údajů o krácení odpočtu daně (např. koeficient, část odpočtu v krácené výši, vypořádání odpočtu daně), řádky daňového přiznání: 51, 52 a 53
• Úpravy odpočtu daně, řádek daňového přiznání: 60
• Vrácení daně, řádek daňového přiznání: 61.

 

Lhůty pro podání kontrolního hlášení:

• Plátce, který je právnickou osobou (nebo zastupující člen skupiny), podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, měsíční frekvence podání kontrolního hlášení platí jak pro měsíční tak čtvrtletní plátce.
• Plátce, který je fyzickou osobou, podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tj. měsíční plátce podává kontrolní hlášení měsíčně, čtvrtletní plátce čtvrtletně.

 

Počáteční období, za které se podává kontrolní hlášení, je leden 2016 nebo 1. čtvrtletí 2016 – podle osoby plátce.

Následky nesplnění povinnosti souvisejících s kontrolním hlášením stanovuje zákon o dani z přidané hodnoty a to následovně:

Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši:

1. 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá (po stanovené lhůtě), aniž by k tomu byl vyzván,
2. 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
3. 30 000 Kč, pokud nepodá následné kontrolní hlášení na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
4. 50 000 Kč, pokud nepodá řádné kontrolní hlášení nebo ho nepodá ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně.

Správce daně uloží pokutu do 50 000 Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností prostřednictvím podání následného kontrolního hlášení nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje.

Novela zákona o dani z přidané hodnoty k 1. 6. 2016:

• Po doručení výzvy se prodlužuje lhůta na pět pracovních dnů (doposud pět kalendářních dnů),
• 1 pokuta v kalendářním roce se neuskuteční
• Na základě žádosti poplatníka může správce daně pokutu ve výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč prominout. Lhůta pro podání žádosti o prominutí jsou 3 měsíce a žádost má odkladný účinek. Důvody musí být závažné (nemoc apod.), nikoliv např. selhání softwaru.
• Za období leden – květen 2016 lze do konce srpna podat žádost o prominutí penále.

Správce daně uloží kromě výše zmíněné pokuty tomu, kdo nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně zatěžuje nebo maří správu daní, pokutu do 500 000 Kč.

Upozornění: lhůta 5ti dnů pro opožděné podání daňového přiznání bez pokuty podle § 250 daňového řádu se nevztahuje ke kontrolnímu hlášení.

Podání kontrolního hlášení:

Kontrolní hlášení se podává pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny správce daně.

Údaje v kontrolním hlášení plátce uvádí ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup. V kontrolním hlášení jsou uváděny následující údaje – viz přiložený vzor:

• DIČ dodavatele
• Evidenční číslo daňového dokladu
• Datum povinnosti přiznat daň
• DUZP
• Základ daně 1
• Daň 1
• Základ daně 2
• Daň 2
• Základ daně 3
• Daň 3
• Kód předmětu plnění

Evidenční číslo daňového dokladu je pro potřeby kontrolního hlášení nutno zachytit co nejpřesněji tak, jak je uvedeno na daňovém dokladu. Minimálně musí být zachovány alfanumerické znaky ve správném pořadí shodně, jak jsou uvedeny na daňovém dokladu – př.:

Na daňovém dokladu je uvedeno evidenční číslo: FV-256/16j

V kontrolním hlášení bude uvedeno v plném formátu FV-256/16j nebo s vynecháním speciálních znaků, ale ve správném pořadí tj. FV25616j. Změna velkých písmen na malá a opačně není problém. V kolonce evidenční číslo dokladu není třeba vyplňovat tzv. vodící nuly – číslo dokladu 0000001589 může být vyplněno ve formátu 1589.

 

Limit 10 000 Kč včetně daně

V kontrolním hlášení jsou uváděny daňové doklady, které se týkají plnění o hodnotě 10 000 Kč včetně daně a plnění vyšších – sčítají se veškerá plnění bez hledu na režim DPH (stravenky, kauce, půjčky...).

V případě souhrnných daňových dokladů a běžných daňových dokladů, které obsahují plnění podléhající různým daňovým režimům (v kontrolním hlášení se vykazují v rámci samostatných oblastí) se použije číslo daňového dokladu v každé samostatné oblasti. Vzhledem k tomu, že hodnota 10 000 Kč se posuzuje za celý daňový doklad, může dojít k situaci, kdy v samostatné oblasti kontrolního hlášení bude uvedena částka nižší, než je stanovený limit.

V případě splátkového  (§31 zákona o DPH) nebo platebního (§31a zákona o DPH) kalendáře se pro splnění limitu 10 000 Kč včetně daně uvažuje součet všech jednotlivých dílčích plnění/úplat na těchto dokladech uváděných.

Splátkový kalendář – v případě uplatňování nároku na odpočet daně z přidané hodnoty za několik měsíčních splátek (např. 3 poslední měsíce), budou v kontrolním hlášení 3 řádky se shodným DIČ, VS, rozdíl bude v datu uskutečněného zdanitelného plnění. Upozorňujeme na skutečnost, že pokud dojde k uhrazení splátky před datem uskutečněného zdanitelného plnění, pozbývá splátkový kalendář pro dané období platnost a příjemce platby má povinnost vystavit daňový doklad na přijatou platbu.

Platební kalendář – v případě platebního kalendáře je datum uskutečněného zdanitelného plnění roven datu uhrazení splátky. V případě úhrady dvou plateb během jednoho období leze do kontrolního hlášení uvést dva řádky se shodným DIČ, VS a DUZP. Ze strany Finanční správy nebyl doposud tento problém vyřešen, doporučujeme takového platby uvádět do oddílu A.5. příp. B.3.

V případě uskutečnění zdanitelného plnění pro osoby nepovinné k dani, u kterých vzniká poskytovateli povinnost přiznat daň, ale není povinnost vystavit daňový doklad, jsou tato plnění uváděna v části A 5. kontrolního hlášení, a to bez ohledu na limit.

V případě zálohových faktur je pro posouzení v jaké části kontrolního hlášení zachycena rozhodující hodnota úplaty vykázané na jednotlivém daňovém dokladu. Upozorňujeme na skutečnost, že nárok na odpočet daně je třeba uplatňovat na základě dokladu o přijaté  platbě nikoliv na základě konečné (vypořádací) faktury.

 

Skupinová registrace

V případě skupinové registrace se z pohledu zákona o DPH jedná o jedinou osobu povinnou k dani – plátce daně. Podání kontrolního hlášení, stejně jako u všech ostatních daňových tvrzení, bude mít za povinnost zajistit za skupinu její zastupující člen. Z toho důvodu je nutné sestavit a podat pouze jedno společné kontrolní hlášení za všechny členy skupiny dohromady – bude podán pouze jeden xml.soubor.

 

Režim přenesené daňové povinnosti

Základ daně u plnění v režimu přenesené daňové povinnosti uvede dodavatel v části A.1. Odběratel uvede základ daně a daň odpovídající přijatému plnění v části B.1.

 

DIČ odběratele – podnikatel, neplátce DPH

V případě neplátců DPH (osob povinných k dani nebo právnických osob nepovinných k dani) se v části A.4. v kolonce DIČ odběratele uvádí DIČ podle § 130 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Pokud odběratel nesdělí v rámci obchodní transakce dodavateli své DIČ, má se za to, že při pořízení plnění vystupuje jako fyzická osoba nepovinná k dani = konečný spotřebitel.

 

Kód předmětu plnění

1-dodání zlata (plnění podle § 92b)

3-dodání nemovité věci, pokud se při tomto dodání uplatní daň (plnění podle §92d)

4-poskytnutí stavebních nebo montážních prací (plnění podle § 92e)

5-zboží uvedené v příloze č. 5 zákona o DPH (plnění podle §92c)

11-převod povolenek na emise skleníkových plynů

12-obiloviny a technické plodiny

13-kovy, včetně drahých kovů

14-mobilní telefony

15-integrované obvody a desky plošných spojů

16-přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat (např. tablety či laptopy)

17-videoherní konzole

18-převod záruky původu podle zákona upravujícího podporované zdroje energie

19-dodání elektřiny soustavami nebo sítěmi obchodníkovi

20-dodání plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi.

 

Autor: Ing. Miroslav Skořepa