Publikováno: 1. 9. 2025
Ministerstvo zemědělství by mělo příští rok hospodařit s výdaji přes 55,2 miliardy korun, předpokládá to návrh rozpočtu na příští rok. Je to o 6,8 procenta méně oproti schválenému rozpočtu resortu pro letošní rok. Klesnout mají například dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (SZIF), který mezi zemědělce rozděluje finanční podpory zemědělství z evropských a národních zdrojů. Více peněz naopak dostanou lesní hospodáři. Zemědělci varovali, že pokles ovlivní jejich konkurenceschopnost i ceny potravin.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) považuje za zásadní zejména dostatečné financování vodního hospodářství, včetně budování protipovodňových opatření, kofinancování evropských programů nebo investice do obnovy lesů. "V tomto duchu povedu jednání s vládními kolegy. Určité přesuny prostředků předpokládám také uvnitř kapitoly resortu zemědělství, o tom povedu debatu s vrchními řediteli sekcí a řediteli podřízených organizací v nejbližších týdnech," napsal ČTK Výborný.
Na podporu agrárního sektoru by v příštím roce mělo směřovat 38,9 miliardy Kč, což je téměř o tři miliardy korun méně než letos. Z toho 34,8 miliardy korun tvoří dotace zemědělskému fondu, letos dotace fondu dosahují 39,2 miliardy Kč.
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal upozornil, že jakékoliv snížení výdajů na zemědělství je pro české zemědělce i pro spotřebitele špatnou zprávou. "Při neustále rostoucích nákladech a hlavně byrokratické a regulatorní zátěži, která se přes proklamace politiků neustále zvyšuje, zemědělské podnikání přestává v řadě případů vycházet," uvedl na dotaz ČTK.
Výsledkem je podle něj odklon od investičně náročnějších činností a ztráta potravinové suverenity ČR, která vyústí v častější a dramatičtější cenové výkyvy. "To, co stát ušetří na zemědělcích, tak ve finále zaplatí spotřebitel na dražších potravinách vyprodukovaných za horších produkčních standardů," dodal Doležal.
Také agrární ekonom z České zemědělské univerzity Tomáš Maier míní, že škrty jsou v zemědělství nebezpečně vysoké. "Takový pokles výdajů naše zemědělce extrémně znevýhodní vůči ostatním zemědělcům v EU. Nicméně pokud volby dopadnou nějak tak, jak se vyvíjí volební preference, tak zrovna v kapitole zemědělství lze očekávat schválení zcela jiných objemů prostředků," uvedl Maier.
Podle agrárního analytika Petra Havla by mírný propad rozpočtu resortu neměl mít dramatické negativní důsledky, zemědělci si podle něj musí na pokles dotací obecně zvykat a vzhledem k potřebě zvyšovat výdaje na obranu a splácet půjčku na Dukovany bylo snížení očekávatelné. Redukci předpokládá Havel například v národních dotačních podporách, což by mohlo negativně ovlivnit živočišnou výrobu.
Výdaje na společnou zemědělskou politiku, tedy na jednotnou evropskou politiku v zemědělství, mají příští rok činit 31,7 miliardy korun a klesnout o téměř 3,8 miliardy korun. Na podporu venkova je v rozpočtu na příští rok vyčleněno ze státního i evropského rozpočtu více než deset miliard, letos je to 14 miliard Kč.
Mírně mají klesnout i výdaje na výzkum a inovace, v roce 2026 počítá návrh s 1,07 miliardy korun, letos jde o 1,15 miliardy korun. Další miliarda je ale v návrhu rozpočtu vyčleněná na účelovou podporu na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací a na institucionální podporu výzkumných organizací. Havel by v zemědělské vědě a výzkumu prosazoval navýšení, protože aplikace výsledků vědy a výzkumu zvyšuje konkurenceschopnost českého zemědělství a potravinářství v mezinárodním měřítku. A obvykle i nákladovost, dodal.
Polepšit by si naopak měli v příštím roce lesní hospodáři, rozpočet vyčlenil na jejich podporu víc než 1,8 miliardy korun, letos podpora činí 1,5 miliardy korun. Podpora vodního hospodářství v příštím roce klesne o 350 milionů korun na 2,2 miliardy korun.
Ministerstvo financí v neděli navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun.
Autor: ČTK
