Veterináři žádají chovatele kvůli nákaze v Německu o zvýšenou bezpečnost

Publikováno: 15. 1. 2025

Státní veterinární správa (SVS) kvůli výskytu slintavky a kulhavky (SLAK) v Německu vyzývá české chovatele ke zvýšenému dodržování pravidel biologické bezpečnosti. Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, včetně skotu, prasat, ovcí či koz. Postihuje i volně žijící zvířata z řad sudokopytníků, například prase divoké. Nejde o nákazu přenosnou ze zvířete na člověka, nicméně lidé mohou nákazu přenést nepřímo mezi chovy vnímavých zvířat, upozornili dnes veterináři v tiskové zprávě.

Slintavka a kulhavka byla v minulém týdnu potvrzena na farmě vodních buvolů v německém Braniborsku. Je to první případ této nákazy v Německu od roku 1988. V okruhu deseti kilometrů kolem ohniska nákazy bylo vymezeno uzavřené pásmo, v němž probíhá veterinární dozor v chovech vnímavých zvířat. Vzdálenost ohniska od hranice ČR je zhruba 170 kilometrů. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

"V souvislosti s aktuálním výskytem nákazy v Německu žádá SVS všechny chovatele o obezřetnost při přemísťování zvířat včetně důkladné kontroly místa původu zvířat a o zvýšené dodržování pravidel biologické bezpečnosti s důrazem na desinfekci vozidel a dezinfekci při vstupu a výstupu z hospodářství," uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Připomněl, že chovatelé jsou povinni při výskytu klinických příznaků nákazy v chovech vnímavých zvířat hlásit podezření na nákazu neprodleně soukromému veterinárnímu lékaři nebo místně příslušné krajské veterinární správě, která zajistí odběr vzorků a další postup.

"Značné nebezpečí SLAK spočívá v jejím jednoduchém šíření, a to i nepřímým způsobem. Nákaza se může přenášet větrem, potravinami nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Proto bychom chtěli apelovat také na veřejnost, aby se vyvarovala rizikového chování," dodal Semerád.

Onemocnění vykazuje vysokou nemocnost, ale nízkou úmrtnost. Mezi typické klinické příznaky patří z počátku horečka, snížená produkce mléka, nechutenství, deprese, tyto počáteční příznaky jsou následovány výskytem puchýřků, které praskají a vytvářejí se z nich otevřené léze, zasaženy bývají dutina ústní, nozdry, mléčná žláza, končetiny. "V důsledku uvedených příznaků se objevuje u zvířat typický slinotok a kulhání," podotkli veterináři.

V Evropě byla poslední epidemie SLAK v roce 2011 v Bulharsku. V roce 2001 zasáhla nákaza Velkou Británii, kde způsobila značné ekonomické a sociální škody. Následně se rozšířila také do Francie, Irska a Nizozemska. Onemocnění se stále vyskytuje v Turecku, na Středním východě a v Africe, v mnoha zemích Asie a v některých částech Jižní Ameriky. Nelegálně dovážené živočišné produkty z těchto zemí podle veterinářů představují neustálou hrozbu pro evropské zemědělství.

Autor: ČTK