Publikováno: 5. 5. 2023
Jihočeští zemědělci se již podesáté vydali na zkušenou do zahraničí, a to ve dnech 25. – 29. dubna 2023. Letos ujeli přes tisíc kilometrů, aby mohli navštívit nizozemskou provincii Severní Holandsko. A i tentokrát účastníci celou zahraniční exkurzi chválí, přestože by se mohlo zdát, že delší cestování autobusem nemusí vždy přispívat k dobré náladě zvláště, když všude v Evropě platí, že páteční doprava je velmi komplikovaná.
Program cesty byl opravdu naditý, pestrý a nebyla v něm, dle svědectví nejednoho z účastníků, žádná organizační chybička. Co všechno navštívili? Především rodinnou farmu bratří Rookerových v Aartswoudu. Bratři zde chovají holštýnský skot a rovněž pěstují tulipány. Oba druhy hospodářské činnosti jsou tím nejtypičtějším, s čím se lze v Severním Holandsku setkat. Naše zemědělce zaujaly stáje, obsluhované z velké části roboty, a to nejen dojicími, ale obstarávajícími také úklid nebo přípravu krmných směsí. Roční příspěvek farmy od státu je na české koruny asi 0,5 mil., není tedy tak významný, Rookerovi jsou závislí na své produkci. A to se na druhé straně odráží ve vysokém standardu jejich chovu. „Na farmě panovala až úzkostlivá čistota. Všechno se tu točí kolem welfare zvířat, zejména dojnice a malá telata – jalovičky si užívají opravdu mimořádné pozornosti,“ říká k tomu farmář z Olešnice, Miroslav Dvořák. Ten si také všiml naprosté dominance holštýnského skotu v nizozemské krajině. „Chovají tu sice ještě např. belgický modrý skot, ale spíš jen pro vlastní kuchyni, pro svůj talíř. Holštýn vládne,“ dodává k tomu. „Je vidět, že farma opravdu stojí na mléčné produkci. O telata se starají tak dokonale, že je např. oblékají do termoizolačních dek pro zajištění tepelného komfortu. Provoz celé stáje je navíc uhlíkově neutrální,“ zaujalo zase tlumočníka výpravy, studenta VŠTE Bohuslava Růžičku. Ten se sice chystá na výjezd v programu Erasmus spíš do jižní Evropy, jeho snem je Řecko, ale v Severním Holandsku se mu také moc líbilo. Mimo jiného jej zaujalo i propojení zemědělské činnosti s přírodou a péčí o krajinu.
Týž den v odpoledních hodinách se účastníci přesunuli do oblasti městečka Volendam, kde navšívili rodinnou sýrárnu a výrobnu dřeváků rodiny Alida Hove. Návštěva byla spojena také s ochutnávkou. Holanďané jsou na své sýry náležitě hrdí – a produkce rodinné sýrárny je velmi pestrá… „a chutná,“ dodává opět Miroslav Dvořák. Program dne končil prohlídkou městečka Volendam.
Další den exkurze pokračovala 32 ha velkým květinovým parkem Keukenhof v městečku Lisse. Každý rok tu kvete víc než šest milionů cibulovin. Tulipány, narcisy nebo hyacinty právě v dubnu své květy plně rozvinou, a tak bylo opět co obdivovat. Odpoledne se pak neslo již více v turistickém duchu, proběhla návštěva městečka Den Haag (třetí největší nizozemské město, zároveň i sídlo Mezinárodního trestního tribunálu) a zábavního parku Madurodam.
V pátek vše vyvrcholilo návštěvou tradičního sýrového trhu v Alkmaaru na náměstí Waagplein a prohlídkou města. A pak už nastalo páteční odpoledne, hodina odjezdu zpět. „I když došlo k několika úsměvným zápletkám, bez nichž se snad žádná naše výprava neobejde, myslím, že byli všichni spokojeni,“ poznamenává k náplni a organizaci zájezdu Jana Nováková z Okresní agrární komory České Budějovice. A další účastník, ing. Břetislav Kábele, její slova potvrzuje: „Na celé exkurzi oceňuji především opravdu skvělou organizaci, pestrost programu… a především živá večerní posezení s dalšími účastníky zájezdu. Právě ty večerní hovory jsou pro mne tou nejvýraznější vzpomínkou.“ Ačkoli tedy na největší město Severního Holandska, Amsterdam, se v programu místa nedostávalo, nakonec to nikomu z účastníků nijak zvlášť nevadilo.
A kam pojedeme na naši jedenáctou výpravu? Jana Nováková nechce příliš slibovat, po zkušenostech z pandemie Covid-19, kdy se nejezdilo nikam. Ale naznačuje, že namísto západu by to tentokrát byla protilehlá světová strana. „Rovinu jsme si užili, teď zase nějaké kopce,“ usmívá se tajemně.
Autor: Tomáš Veber, RAK JK