Publikováno: 25. 4. 2023
Zástupci agrárních komor ze zemí visegrádské čtyřky se chystají vyzvat Evropskou komisi, aby zastavila bezcelní dovoz ukrajinského obilí. Dlouhé týdny proudilo na společný trh Evropské unie nelegálně bez řádné kontroly, přestože se mělo koridory solidarity dostat na trhy třetích zemí, především do Afriky. Působí tak problémy středoevropským a východoevropským zemědělcům, kteří nyní nemohou prodat loňskou produkci. Pokud by Evropská komise včas nezareagovala, jsou zemědělci připraveni protestovat v sídle EU v Bruselu, řekl dnes na tiskové konferenci v Brně prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Zásoby pšenice v Česku jsou nyní o 40 procent vyšší než loni touto dobou, zhruba 2,6 milionu tun. "Zemědělci nemají kam obilí prodat. Tradiční odběratelé v Německu a Polsku je nechtějí, protože jsou saturovaní ukrajinskou pšenicí," řekl Doležal.
Kolik tun obilí a dalších zemědělských komodit se dostalo na jednotný evropský trh, je nyní prakticky nezjistitelné. Podle místopředsedy Slovenské zemědělské a potravinářské komory Andreje Gajdoše se mohlo obilí semlít například v Polsku a mouka se prodává na evropském trhu a je deklarovaná jakou mouka z EU. Až v posledních dnech se musí náklad s ukrajinským obilím plombovat. Robert Nowak z polské agrární komory uvedl, že teprve minulý pátek jel přes Polsko vlak, který splňoval požadavky na přepravu na třetí trh a je sledovaný pomocí GPS.
O bezcelním styku s Ukrajinou se má v Radě EU hlasovat na konci května. Zemědělci potřebují řešení, jež jim zajistí skladovací kapacity na novou úrodu, která se začne sklízet za dva měsíce. Problém je i s cenou. Nyní se pohybuje na úrovni roku 2021, což je 250 eur (cca 5900 Kč) za tunu potravinářské pšenice. "Realizační cena je často ještě níž, protože obchodníci ze západoevropských zemí naši kvalitní pšenici nabízejí jako palivo do bioplynových stanic. I 250 eur je na hranici rentability, protože náklady na pěstování jsou mnohem vyšší, než byly o rok dříve. Minerální hnojiva zdražila šestkrát až sedmkrát, dražší byla i paliva," uvedl Doležal.
V memorandu, které dnes zástupci V4 v Brně podepsali, je vyjádřena kromě požadavku na evropské orgány i solidarita s Ukrajinou, která nemohla své obilí vyvážet jako před válkou po moři. Navrhují tak, aby výnos z cel putoval na pomoc ukrajinským zemědělcům. Zároveň zemědělci odmítají snahu EU řešit problémy kompenzacemi. "Zaprvé je 100 milionů eur (2,35 mld Kč) málo, za druhé to vůbec neřeší příčinu problémů," řekl Doležal. Jednostranná omezení, která zavedly vlády na Slovensku a v Maďarsku jsou jen krátkodobá a jsou reakcí na nečinnost Evropské komise, dodal.
Zároveň Doležal s kolegy uklidňuje spotřebitele, že není důvod se obávat toho, že by bylo ukrajinské obilí či mouka z něj semletá kontaminovaná zdraví nebezpečnými látkami. Případ, v němž se na Slovensku vyskytl insekticid v obilí, je zatím ojedinělý. Jednalo se o látku, která byla zakázaná v Evropské unii teprve před třemi lety. . "Ale nevíme, kde všude ukrajinská pšenice je, a nemáme tak nástroje, jak ji zkontrolovat," řekl Doležal.
Autor: ČTK
Agroexkurze - 3.-4. října 2018
