Odezva nové Strategie na jihočeském venkově

Publikováno: 20. 2. 2023

Nový rok přinesl i postupné zavádění nových ekologických opatření. Ta vyplývají ze Strategického plánu Společné zemědělské politiky pro léta 2023–2027. Zpřísnění boje proti erozi půdy nebo podpora biodiverzity však vzbuzují mnoho otázek a obav. A není divu – zejména v horských oblastech mohou značně snížit výnosy.

Odezva nové Strategie na jihočeském venkově

Ministerstvo uklidňuje situaci

Tisková zpráva ministerstva zemědělství z 2. února se snaží situaci zklidnit tím, že slibuje zpřesnění a zacílení protierozních opatření nově prostřednictvím čtyř stupňů – erozí mírně ohrožená půda bude rozdělena do dvou podkategorií. Opatření by se pak zpřísňovala pouze v jedné z nich, ve druhé by zemědělci mohli dál postupovat prakticky jako doposud. V kategorii silně erozí ohrožených půd je již zavedeno omezení maximálně 10 ha jedné plodiny.

V tiskové zprávě se dále píše, že „kategorie silně ohrožených půd, na kterých se například nesmí kvůli erozi pěstovat brambory, cukrová řepa nebo kukuřice, naroste pouze mírně, a to o 11 % (ze současných 54,6 tisíce hektarů orné půdy na 60,6 tisíce hektarů). Dojde také k rozšíření kategorie mírně erozně ohrožených ploch, na kterých bude možné i nadále pěstovat kukuřici, brambory nebo cukrovou řepu s použitím vhodných půdoochranných technologií.“

To, že je zpráva prakticky výlučně orientovaná na eroze, prozrazuje, že právě ony jsou tím nejkontroverznějším opatřením celé Strategie, neboť s podporou biodiverzity se zemědělci povětšinou popasovali tak, jako např. v ZOD Borovany, a remízy, souvratě, ochranné vodní pásy a další opatření buď již mají zavedeny, nebo postupně zavádějí a vytipovávají. Povinná 3 procenta půdy ponechaná ladem tak představují problém spíše menší.

Hlavní potíž je nejistota

Někteří ze zástupců dotázaných farem nedokázali skrývat silné emoce, pojící se s obavami z nových opatření Strategie a nebyli ani ochotni se k nim vyjadřovat. Ti, jejichž jména můžeme uvést, vyjadřovali přesvědčení, že ještě dojde k přesnější specifikaci mapových podkladů, které slouží k zařazení pozemků do jednotlivých stupňů erozní hrozby.

Například Ondřej Liška, agronom ZS Dynín, vyslovil naději, že ta „červená mapa“ snad nakonec ještě projde revizí a celý ten IT model nabude reálnějších kontur v porovnání se situací přímo z terénu, aby bylo opravdu potvrzené, na kterých půdách k smyvu či splavu dochází. Jedním dechem přitom dodává, že jeho společnost nebude muset tolik řešit nově nastalé podmínky, neboť jejích zhruba 8 tis. ha leží povětšinou na půdách erozí neohrožených. Doslova říká: „Nám to naštěstí moc nezčervenalo.“ Naráží tak na to, že podle nové metodiky erozí ohrožených půd celkově přibylo a její celkový rozsah dosahuje až 65 procent rozlohy orné půdy. Ale i on doufá, že opatření budou spíše doporučovat, než prostě nařizovat.

Marcela Raabová z rodinné farmy ve Střeziměřicích u Horní Stropnice zase nijak nezávidí konvenčně hospodařícím farmářům. Farma její rodiny je vedena v režimu ekologického zemědělství a s většinou opatření si prý dokážou poradit, byť také jejich farma již nepatří mezi malé, neboť přesahuje 150 ha. Orné půdy však mají pouze 45 ha a pěstují na ní obilí, jetel a meziplodiny, erozní omezení vztahující se především na pěstitele širokořádkových plodin (zejména kukuřice) se jich tak dotýkají jen částečně. Upozorňuje ale na důležitou otázku podpory mulčování a na provázanost nově zaváděných opatření s formami podpory.

Spolupráce Agrární komory

Ministerstvo zemědělství ustanovilo pracovní skupinu, která má dle tiskové zprávy „najít nejlepší podmínky pro péči o půdu a zároveň neohrozit živočišnou i rostlinnou produkci a konkurenceschopnost našich zemědělců.“ Na této práci se podílí i Agrární komora České republiky, jejíž prezident, Jan Doležal, nově zaváděnou Strategii otevřeně kritizoval. Oči všech zemědělců se nyní upínají k datu 1. dubna, kdy by tedy mělo být nejpozději jasno. I když MZe říká, že jakékoli zásadní změny Strategie již není možné očekávat, snad tedy dojde alespoň k jejich zpřesnění – a vzhledem k použitým IT modelům také k polidštění.

Autor: Tomáš Veber, RAK JK