Soupis hospodářských zvířat v Jihočeském kraji k 1. dubnu 2022

Publikováno: 25. 5. 2022

Zemědělci Jihočeského kraje chovali k 1. dubnu oproti minulému roku více kusů skotu, koní, a dokonce i prasat. Na rozdíl od dlouhodobého krajského i celorepublikového trendu, se v Jihočeském kraji chov prasat již druhým rokem mírně zvyšoval. Stavy prasnic, drůbeže, ovcí a koz v kraji meziročně poklesly.

V jihočeském zemědělském sektoru bylo ve srovnání s předchozím rokem sečteno o 1,4 % kusů skotu více, obdobně jako v České republice. Po předchozím pozvolném zmenšování chovů (na začátku tisíciletí) nyní zhruba deset let stavy skotu kolísaly, poslední dva roky rostly. Oproti roku 2002 byla současná stáda skotu v Jihočeském kraji o 2,3 % menší; republikový úbytek byl výraznější.

Počet krav se v kraji meziročně zvýšil o 0,7 %. Ve srovnání se stavem před dvaceti lety byl jejich letošní počet v kraji poněkud vyšší (+1,4 %), celorepublikově však mírně poklesl.

Jihočeští zemědělci se začátkem dubna tohoto roku starali o 224,7 tis. kusů skotu, z toho 41,2 % tvořily krávy (92,5 tis. ks). Těmito počty se kraj udržel v čele pomyslného regionálního žebříčku, kde se umísťuje podle stavu skotu opakovaně již pátým rokem a podle stavu krav nepřetržitě od roku 2002. Na republikových výsledcích se kraj letos podílel téměř 16 %.

Počet prasat chovaných v zemědělském sektoru Jihočeského kraje se na rozdíl od dlouhodobého sestupného trendu již druhým rokem meziročně zvyšoval, aktuálně vzrostl o 3,8 %. Počet prasnic však stále klesal a letošní úbytek o 14,2 % byl nejhlubší za posledních deset let. Na úrovni republiky se meziročně snížil jak počet prasnic (−10,7 %), tak prasat (−5,6 %). V porovnání se situací před dvaceti lety se letošní stavy prasat a prasnic v kraji propadly zhruba o 80 %, celorepublikově došlo k redukci chovu prasat o 58 % a prasnic o 72 %.

Vlivem dřívějšího vývoje již chov prasat neměl v kraji takový význam jako chov skotu a kraj oslabil i svou pozici mezi regiony. K 1. dubnu 2022 jihočeští zemědělci chovali 89,5 tis. kusů prasat, včetně 5,6 tis. ks prasnic. Na celorepublikových počtech se podíleli 6,2 %, resp. 7,0 % a v regionálním žebříčku jim patřilo šesté, resp. sedmé místo. Přitom po celou první dekádu tohoto století činil podíl kraje na zemědělském sektoru České republiky v počtu prasat i prasnic cca 12 % a v pomyslném žebříčku krajů třetí místo.

Tab. Hospodářská zvířata v zemědělském sektoru Jihočeského kraje a porovnání s vývojem ČR

Hospodářská zvířata v zemědělském sektoru Jihočeského kraje a porovnání s vývojem ČR
	Stav ke dni šetření (kusy) – Jihočeský kraj		Podíl kraje na ČR (%)		Index 2022/2021 (%)		Index 2022/2002 (%)
	1. 3. 2002	1. 4. 2022	1. 3. 2002	1. 4. 2022	Jč. kraj	ČR	Jč. kraj	ČR
Skot celkem	230 094	224 696	15,1	15,8	101,4	101,1	97,7	93,5
z toho krávy	91 225	92 541	15,3	15,7	100,7	100,3	101,4	98,6
Prasata celkem	399 459	89 469	11,6	6,2	103,8	94,4	22,4	41,6
z toho prasnice	34 945	5 648	12,1	7,0	85,8	89,3	16,2	27,9
Ovce  celkem	16 167	26 071	16,8	15,0	96,2	95,1	161,3	180,9
Kozy celkem	1 649	2 389	12,1	9,7	86,5	96,8	144,9	181,3
Koně celkem	3 197	4 993	15,3	13,5	109,8	111,7	156,2	177,5
Drůbež celkem	4 295 925	1 974 514	14,3	8,6	74,8	96,7	46,0	76,9
z toho slepice	834 732	336 777	12,2	4,4	90,0	93,6	40,3	111,5

Vedle silné redukce chovu prasat se v jihočeském zemědělském sektoru prosazoval od začátku tisíciletí další významný trend – rozšiřování chovu ovcí, koz a koní. Poslední meziroční vývoj tento trend potvrdil pouze u koní, stav ovcí a koz meziročně poklesl. Ve srovnání se šetřením před dvaceti lety byl letošní počet ovcí chovaných jihočeskými zemědělci o 61 % vyšší, počet koz o 45 % a počet koní o 56 % vyšší. Obdobný dlouhodobý vývoj lze sledovat i celorepublikově, ovšem s vyšší razancí.

Jihočeští zemědělci k 1. dubnu tohoto roku chovali 26,1 tis. ovcí, 2,4 tis. koz a 5,0 tis. koní. Na celorepublikovém chovu ovcí se podíleli 15,0 %, což byl stejně jako v předchozích dvaceti letech nejvyšší podíl ze všech krajů. K chovu koz a koní přispěli 9,7 %, resp. 13,5 % a v obou případech zaznamenali druhý nejvyšší podíl.

Stavy drůbeže zjišťované soupisem každoročně značně kolísají v závislosti na termínu vyskladnění (před nebo po datu šetření). Jihočeští chovatelé letos sečetli o čtvrtinu kusů drůbeže méně než loni, celorepublikový pokles byl podstatně mírnější (−3,3 %). Z dlouhodobého hlediska byl chov drůbeže v kraji i v ČR spíše omezován. V Jihočeském kraji minima dosáhl v roce 2016, v ČR již v roce 2012. V posledních letech stavy drůbeže v kraji i v republice kolísaly s mírně rostoucím trendem.

Počet samotných slepic zhruba až do roku 2012 v kraji i v ČR kolísal s klesajícím trendem. Ten v kraji dále pokračoval až do současnosti, ale v zemědělském sektoru ČR se změnil na spíše rostoucí. Ve srovnání se šetřením v roce 2002 byl letošní stav drůbeže v kraji poloviční, v ČR zhruba tříčtvrtinový. Počet slepic byl v kraji téměř o 60 % nižší, celorepublikově však vzrostl.

K 1. dubnu 2022 chovaly jihočeské zemědělské subjekty necelé 2 miliony kusů drůbeže, z toho slepic bylo 337 tisíc kusů. Krajský příspěvek k výsledkům za republikový zemědělský sektor představoval, pokud se jednalo o drůbež 8,6 %, a pokud šlo o slepice 4,4 %. Vliv kraje na celorepublikové počty se oproti roku 2002 snížil především u slepic. Tehdy dosahoval příspěvek kraje k počtu slepic zemědělském sektoru ČR 12,2 % a k republikovému stavu drůbeže 14,3 %.

V porovnání s ostatními kraji České republiky se k 1. dubnu 2022 jihočeští zemědělci starali o nejpočetnější stáda ovcí, skotu i samotných krav a měli druhý největší chov koní a koz (po Středočeském kraji včetně Prahy). Toto umístění korespondovalo s vůbec největší plochou trvalých travních porostů a s druhou největší výměrou obhospodařované zemědělské půdy (po Středočeském kraji). V počtu prasat a drůbeže bylo umístění kraje horší vzhledem k tomu, že tyto chovy spíše souvisejí s výměrou obhospodařované orné půdy a podle ní se jižní Čechy řadí na čtvrté místo mezi regiony. K 1. dubnu 2022 jihočeští zemědělci obsadili v pomyslném regionálním žebříčku podle stavu prasat a drůbeže šesté místo a podle počtu prasnic a slepic sedmé místo.

Zdroj: ČSÚ v Českých Budějovicích