Publikováno: 19. 5. 2021
Soutěž na podporu inovativních projektů Parádní nápad je každoročně vyhlašována společností PowerHub ve spolupráci s Pardubickým podnikatelským inkubátorem. Vítězové soutěže získají kromě finanční odměny a zviditelnění projektů i možnost mezinárodní propagace projektů a získání investic pro jejich rozvoj.
V letošním ročníku soutěže postoupil z Jihočeského kraje až do finále projekt Raci na stráži hlavního řešitele prof. Ing. Pavla Kozáka, Ph.D., děkana Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (Laboratoř ekologie sladkovodních systémů) a prosadil se v konkurenci dalších inovativních technologických projektů z oblastí Mobility, Ekologie, Elektrochemie, Elektrotechniky, Robotiky a Energetické a průmyslové technologie. Do finálového kola, které se konalo 27. dubna,
se ze 40 přihlášených probojovalo 10 byznysových a výzkumných projektů, přičemž vítězem se stal zemědělský startupový projekt optimalizace výživy hospodářských zvířat EDIRIS. Projekt Raci na stráži byl odbornou porotou hodnocen velice kladně a byl doporučen k budoucí realizaci i na zahraničních trzích. Na podrobnosti jsme se zeptali pana prof. Pavla Kozáka, úřadujícího děkana FROV JU a hlavního řešitele projektu, který se již déle něž 25 let věnuje biologii raků, jejich chovu v kontrolovaných podmínkách a možnostech jejich využití jako bioindikátorů, a to na světové úrovni.
Jak probíhala Vaše cesta soutěží Parádní nápad až do finále?
Náš projekt byl přihlášen jako jeden ze tří z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích,
přičemž v prvním kole byl z nich k postupu vybrán právě ten náš. Následně probíhalo semifinále,
kam postoupilo 24 nápadů ze všech možných oblastí zájmu z Čech i ze Slovenska. Do finále se dostalo 10 projektů, které byly představeny tříminutovou online prezentací před odbornou komisí.
Váš projekt nedosáhl na finanční odměnu ve finále, ale byl hodnotící komisí posuzován velmi kladně. Padala hodnocení jako „životní projekt“ a předvídána byla zářná budoucnost a mezinárodní využití Vašeho nápadu. Jak toto hodnotíte?
Věděli jsme, že v soutěži je možné získat také nějaké finanční ceny, ale proto jsme to nedělali. Pro nás jsou důležité dvě věci. Zaprvé zviditelnění naší dlouholeté práce a zadruhé chceme najít partnera pro komerční využití našeho nápadu. V obou směrech jsme, myslím, udělali další důležitý krok.
V čem spočívá podstatu Vašeho projektu?
Náš nápad je v současné době chráněn evropským i národním patentem, jejichž názvy jsme v soutěži zkrátili do populárnějšího názvu „Raci na stráži“. V podstatě využíváme raky jako bioindikátory k tomu, aby hlídali kvalitu vodu. Voda je zdrojem života, ale dá se velice snadno znečistit, např. teroristickými útoky, chemikáliemi či splachem z polí. Kdekoli se využívá pitná voda v provozech (např. pivovary, mlékárny), ale i pitná voda jako taková, musí se dělat chemické analýzy. Tyto analýzy buď trvají dlouho, nebo jsou zajišťovány vysoce specifickými čidly. Systém rychlého varování je řešen pstruhy, je však závislý na pozorování obsluhy a řeší se jen, zda pstruzi uhynou či nikoliv. To ale nastává až při vyšších koncentracích škodlivých látek.
Proč jsou tedy raci vhodnější?
Raci dokáží velmi rychle reagovat, v jednotkách sekund, a jsou také mnohem citlivější. Jde tedy jen o to, jak jejich reakce zaznamenat a vyhodnotit. My jsme vyvinuli čidlo, které se nalepí na krunýř v místě, kde má rak srdce, a to snímá jeho tep. V podstatě jde o princip EKG, jako u člověka. Pokud se rak dostane do stresu způsobeného změnou kvality vody, začne reagovat, včetně změny srdečního tepu. Tento systém jsme otestovali v laboratoři a také tři roky v provozních podmínkách protivínského pivovaru. Čidlo napojené na silný drát raky však výrazně omezovalo v pohybu, takže jsme přemýšleli, zda by se šířka drátu nedala zmenšit, až nás napadla cimrmanovská myšlenka, jestli by to nešlo bez drátu.
A podařilo se?
Podařilo se. Vyvinuli jsme jedinečné řešení, které nemá nikdo jiný na světě. Využili jsme kameru s infračerveným snímáním a zároveň je to herní konzole, která dokáže pracovat i s pohybem, u níž jsme upravili software. Na raka teď nalepíme jen dvě pásky, které říkají, kde je srdce a kterou jeho část máme analyzovat a snímat. Software pak vyhodnocuje významné změny v rychlosti srdečního tepu
a pohybu. Toto řešení jsme si nechali patentovat evropským patentem.
Koho tedy hledáte jako strategického partnera rozvoj projektu?
V současné době hledáme někoho, a to byl i účel naší účasti v soutěži, kdo by udělal náš software více
user-friendly a chopil se distribuce tohoto systému konečným zákazníkům. Nechtěli bychom být ti,
kdo prodávají a poskytují licenci konečnému zákazníkovi, ale chtěli bychom ji poskytnout nějaké firmě, která by ve spolupráci s námi dodávala tento systém konečným zákazníkům a uchopila náš nápad komerčně. Toto není systém, který se dá jednoduše prodat a my bychom už dali ruce pryč, protože je to stále kombinace biologického a technického řešení. A minimálně to biologické – dodávání raků
a poradenství v oblasti biologie, by bylo dále nezbytné. Jak řekl můj kolega Ing. Petr Císař, Ph. D., proděkan pro rozvoj, ve finále soutěže: „Na komerční aktivity nemáme čas. Ten potřebujeme na vědu, kterou stále milujeme ze všeho nejvíce.“
Autoři: RAK JK, Jindřich Petr
Foto: Čidlo snímající račí tep
Zdroj: Fotoarchiv prof. Pavla Kozáka
Agroexkurze - 3.-4. října 2018
