Jihočeští zemědělci se připravují na jarní práce

Publikováno: 4. 3. 2021

Začátek jarních zemědělských prací zřejmě nebude po dlouhých pěti letech ovlivněn suchem. Průběh letošní zimy byl z hlediska srážek relativně příznivý, a žádný z okresů v Jihočeském kraji se tak nyní nepotýká s dopady zemědělského sucha. 

Jihočeští zemědělci se připravují na jarní práce

Komplikace zemědělcům nyní nezvykle přináší úplně opačná situace. „Zima pro nás byla v podstatě normální,“ uvádí Ing. Jan Kouba, místopředseda představenstva a hlavní agronom ZOD Borovany a dodává: „Problémy však jsme pocítili již v polovině loňského roku, kdy se začal s nadprůměrnými srážkami postupně naplňovat půdní profil a pozemky byly v říjnu až přemokřené. Museli jsme ukončit setí, neprovedly se postřiky a komplikovanější byly i orba a hnojení. Kvalita polních prací tak byla nižší a některé se nestihly vůbec. V zimě jsme neměli prostor nic dohnat, takže nyní nám začal hektický čas – hnojení kejdou, vyvážení hnoje na polní hnojiště, kydání stájí, příprava drůbežárny na první turnus, válení jetelišť, doorávání pozemků a tak dále. Setí plánujeme podle počasí až na přelomu března a dubna,“ nechává nás nahlédnout pod pokličku své práce.

               Na Statku Horní Dvorce, kde se zaměřují na chov ovcí a vyrábí oceňované ovčí produkty, je probouzení ze zimního spánku trochu pomalejší. Paní Michaela Dubová vysvětluje: „V nadmořské výšce 600 metrů nad mořem nám travní porosty teprve pomalu osychají. Vláhy je po zimě poměrně dostatek, ale bývali jsme tu zvyklí na sněhovou pokrývku po celý únor. Ta bohužel letos takto dlouho nevydržela.“ Prvními jarními pracemi, které plánuje koncem března a dubna, jsou vláčení luk a pastvin a pravidelný přísev porostů na cca 20 % obhospodařované plochy.

               „I včelaři již vyhlíží jarní teploty, připravují se na rozšiřování včelstev a při větším napadení kleštíkem včelím (Varroa destructor) i na jarní léčení,“ popisuje včelař Petr Novák z Holubova. Z jeho pohledu se komunikace zemědělců se včelaři lepší, a to i při aplikování postřiků ve večerních hodinách, kdy není tak vysoká letová aktivita včel. „Záleží však na přístupu každého jednotlivého zemědělce,“ dodává s vírou, že se v budoucnu ohled zemědělců na včelstva ještě zvýší.

               A jak vidí v ZOD Borovany, které obhospodařuje 2630 ha zemědělské půdy a kromě jiného chová 600 ks dojnic, 200 ks krav bez tržní produkce mléka a udržuje i chov 110 ks prasnic, letošní rok? Ing. Jan Kouba se směje: „Zemědělci vidí budoucnost vždycky černě. A hodně záleží na průběhu počasí. Z pohledu živočišné výroby je cenová situace tristní především u vepřového masa, na které v našem chovu hodně doplácíme. U mléka je stejná cena jako před deseti lety, což je vzhledem k rostoucím cenám nákladů pro nás na hranici rentability. Ale u ostatních produktů živočišné výroby snad mohu říci, že je situace relativně stabilní.“ Dodává, že z pohledu rostlinné výroby očekává snížení výnosů oproti loňskému roku okolo 20 % u řepky a mírné snížení i u obilnin. Některé porosty jsou z podzimu výrazně poškozené podmáčením a také proto, že na podzim nemohlo být provedeno herbicidní ošetření. Na druhou stranu očekává, že stoupající ceny rostlinných komodit částečně vykompenzují letošní očekávané nižší výnosy. O přežití se tedy nebojí, jen by si přál, aby se výše podpor, které dostávají, srovnala s ekologickými zemědělci chovajícími masný skot v méně příznivých oblastech.     

                S koronavirovými omezeními se dotázaní vyrovnávají dobře a dodržují potřebná opatření proti šíření viru. V ZOD Borovany již mají nakoupené respirátory a jakožto podnik s více než 50 zaměstnanci se připravují na povinné testování zaměstnanců. Na Statku Horní Dvorce mají zaměstnanců jen 12, ale i tak se rozhodli testovat dobrovolně. Aktuální tipy a doporučení k testování si zemědělci vyměňují i prostřednictvím platforem Regionální agrární komory Jihočeského kraje, která jim od počátku pandemie poskytuje materiální pomoc i potřebné informační služby. K současné situaci se tak zemědělci společně staví prakticky a čelem, jak je jim vlastní. „Někdo tuto zemi živit musí,“ zakončuje Ing. Jan Kouba.

Autor: Jindřich Petr, RAK JK