Mokré žně pokračují

Publikováno: 29. 7. 2020

„Maximální nasazení žňové techniky v místech, kde je zralá úroda a sklízecí mlátičky nezapadnou do bláta.“ 

Tak by se dala ve stručnosti popsat situace ve sklizni na jihu Čech počátkem posledního červencového týdne.

Zdejší zemědělci dosud stihli požnout zhruba 15 procent obilovin a 12 procent řepky. Zrniny zatím vykazují průměrný výnos na úrovni 6,16 tun z hektaru, což je skoro o 10 procent více ve srovnání s loňskem. Stejný meziroční rozdíl ve výtěžnosti prozatím zaznamenávají pěstitelé i u řepky. Ke konci se chýlí sklizeň ozimého ječmene, kterého zbývá na polích méně než 200 z celkových skoro 16 tisíc hektarů.

Zemědělci z většiny okresů hlásí komplikace způsobené dlouhodobými a nečekaně vydatnými srážkami. V návaznosti na chladný květen způsobily pozdnější dozrávání jednotlivých plodin až o dva týdny ve srovnání s předchozími třemi suchými a teplotně nadprůměrnými roky.  Zejména na Třeboňsku a Českokrumlovsku stojí obilí, řepka i kukuřice lokálně doslova ve vodě. Bouřky, vítr a podmáčená půda v kombinaci s obtěžkanými klasy způsobují polehavost porostů. Dalším častým problémem je jejich nerovnoměrné dozrávání. Mokré žně ohrožují nejenom kvalitu sklízených plodin, ale také dostatek stelivové slámy pro dobytek.

Kromě obilovin a řepky se v těchto dnech sečou i trávy na semeno. Zhruba do třech týdnů by se mohl začít sklízet mák.

Mnoho zemědělců, pečujících o podmáčené louky a pastviny, se obává, že nestihnou provést první seče do 31. července, což je nejzazší termín, podmiňující čerpání veřejné finanční podpory za k přírodě šetrné hospodaření. V těchto případech agrární komora doporučuje skutečnost oznámit Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, a to na formuláři k tomu určeném. Jako doklad prokazující danou vyšší moc je nutné předložit Potvrzení příslušného hydrometeorologického ústavu o úhrnu srážek v dané období v dané lokalitě.“

Autor: Ing. Hana Šťastná, RAK JK