Publikováno: 29. 10. 2019
Někteří jihočeští zemědělci hodnotí kladně plán ministerstva zemědělství, podle kterého nebude možné od roku 2021 pěstovat jednu plodinu na souvislé ploše větší než 30 hektarů. Někteří už na menších polích hospodaří. Otázkou podle nich je, zda je to smysluplné i na velkých plochách jako v Polabí, vyplývá ze zjištění ČTK.
Pomalu tento systém zahajuje zemědělské družstvo Opařany na Táborsku, které hospodaří na 4700 hektarech a chová 2000 kusů skotu. Větší plochy dělí na menší a na části pozemků ohrožených erozí to již dodržuje, zaseli podle toho ozimy.
"Na dalších plochách na to také přecházíme, protože veřejnost na to má lepší náhled. Zaměstnáváme místní, většina lidí bydlí na území obhospodařované plochy, chováme se slušně ke krajině, používáme proti konvenčním podnikům tak třetinu chemie. Lidé mají názor, že když je víc menších políček, je to hezčí, je to investice do mezilidských vztahů," řekl ČTK předseda představenstva Vlastimil Procházka.
Rostou náklady, nároky na agronoma a na řízení rostlinné výroby. Stroje se musí otáčet uprostřed pole, jet zpátky a sít jinou plodinu, přibývá přejezdů, uvedl Procházka. Na polích vznikne i víc uježděných ploch.
"Aby všichni dodržovali těch 30 hektarů, není ideální, protože naše příroda je různorodá. Někde je 30 hektarů strašně moc a někde jsou plochy rovné, veliké a nebylo by potřeba to rozdělovat," konstatoval Procházka.
Otázkou je, zda limit má smysl v Polabí či středních Čechách, kde je rozloha jednoho pole i 150 hektarů, míní ředitel společnosti 1. Jihočeská zemědělská Jiří Čermák. Jako jednatel společností Ekoarea, Bioarea a Farma Písečná ale hospodaří v biorežimu a většinu ploch, kde pěstují jednu plodinu, mají menší než 30 hektarů.
"Je to náročnější na přejezdy, na naftu, plodina není v jednom celku, je to větší finanční zátěž. Ale z mého pohledu má smysl, když to není monokulturní. Myslím, že zemědělec se dokáže přizpůsobit," řekl ČTK Čermák. Větší problém spatřuje v zacílení dotačních titulů.
Jiřina Baštýřová, která kolem Neplachova na Českobudějovicku obhospodařuje 350 hektarů, plán ministerstva vítá. "Pro krajinu to bude jenom dobře. Mně to vůbec nepřekáží, protože žádné tak velké bloky nemám, a myslím si, že by je neměl mít nikdo. Nebudou tak velké monokultury, nebudou se šířit choroby, osevní postup bude vypadat jinak, což je dobře," řekla farmářka, jež se věnuje rostlinné výrobě. "Neuznávám dvousethektarové lány jedné monokultury," dodala.
Souvislá plocha jedné plodiny na poli bude moci být od roku 2021 nanejvýš na 30 hektarech. Od příštího roku bude omezení platit na polích ohrožených erozí. Nedodrží-li ho zemědělci, stát jim zkrátí dotace. Průměrná velikost zemědělského podniku v ČR je nejvyšší v EU, 133 hektarů.
Autor: ČTK
Agroexkurze - 3.-4. října 2018
