Publikováno: 24. 10. 2019
Hraboši jsou nejhojnější hlodavci u nás a také velmi škodliví. Škodí tím, že se živí rostlinou potravou včetně zemědělských plodin.
„Jejich největší nebezpečí však spočívá v tom, že se původně malá kolonie namnoží vlivem příznivých podmínek, povětrnostních, potravních a dalších, pak dokáží způsobit viditelné škody,“ upozorňuje odborník Mgr. Tomáš Tonka ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity.
Podle mapy na Rostlinolékařském portálu se hraboši v Jihočeském kraji vyskytují v podobném měřítku jako jinde v České republice. V současné době je mírně překročen práh škodlivosti v okresech Strakonice, Tábor a Jindřichův Hradec, který v říjnu činí 400 nor na hektar. Avšak ve srovnání s některými oblastní na jižní Moravě, například s Lednicí kde na louce s vojtěškou dosáhl hodnoty 2100 nor na hektar, je na tom jihočeský region relativně dobře. Na Moravě je výskyt hrabošů velkým problémem a v některých lokalitách tito škůdci zničili až 50% úrody obilí.
Jihočeští zemědělci však uvádějí, že velké nebezpečí od hrabošů zatím nehrozí, přesto jej nepodceňují. „V budoucnu by nám mohli dělat velké problémy,“ připustil předseda Zemědělského obchodního družstva Blata-Sedlec Milan Pešek. Pro Blatecké jsou hlodavci problémem především na lukách, na polích je stačí hubit. „Likvidujeme je hlavně orbou, chemii nepoužíváme,“ řekl Pešek. Podobně to vidí i Tomáš Tonka. „Nejúčinnější jsou agrotechnická opatření. Doporučuje se omezit bezorebné technologie, protože pokud se provádí hluboká orba, tak za prvé se při ní hubí mechanicky přímo hraboši, kteří jsou zhruba cca 5 - 30 cm pod povrchem, za druhé se poškozují jejich hnízda a volně pobíhající hlodavci jsou snadněji dostupní predátorům,“ upřesnil odborník, který dále poukázal na nebezpečí chemické likvidace. „Problém je, že hraboši jsou zdrojem potravy mnoha druhů predátorů a jejich chemické hubení přenáší pesticidy v potravním řetězci na další organizmy, které neškodí, nejsou přemnožené a jsou schopné konzumovat i mršiny hrabošů. Patří sem například draví ptáci, sovy, krkavci, lasice, tchoři, kuny, kočka divoká, lišky, vlci, divoká prasata.“
Hraboši nepředstavují vážné potíže ani pro Zemědělské obchodní družstvo v Borovanech. Vysvětlení nabízí předseda Ing. Jindřich Kořínek. „Máme je tady také, ale je to v normě. U nás je hodně potoků, rybníků, stromů a tedy i čápů, volavek a dravých ptáků, kteří je loví. Také důsledně sklízíme úrodu, sekáme sena a čistíme od zbytků pole, aby na nich nic nezůstalo. Tato opatření schvaluje i Tomáš Tonka. „V zásadách integrované ochrany sadů se doporučuje dávat na stromy bidýlka, kde mohou sedět ptáci, kteří jsou schopni lovit nejenom
hraboše. Důležité je také odstraňování posklizňových zbytků, které pro ně slouží jako úkryt. Dále se doporučuje rozšířit osevní postup a zmenšit plochy pro pěstování jedné plodiny. Součástí je i pravidelný monitoring nor hrabošů, zejména v podzimních měsících.“
V jižních Čechách jsou také místa, kde se tito nebezpeční hlodavci nevyskytují. „U nás žádní hraboši nejsou, problémy nám dělají na polích akorát divoká prasata,“ potvrdil ředitel Agrodružstva Šumavské Hoštice Ing. Jiří Aleš.
Na závěr jedna dobrá zpráva. „Hraboši se vyskytují v několikaletých cyklech, většinou
tříletých. Dá se proto předpokládat, že v nejbližších letech by mělo dojít k zmenšování a ústupu jejich populací,“ řekl Tonka.
Autor: RAKJK, Jan Ziegler
Agroexkurze - 3.-4. října 2018
